Holky na cestách - Orlické hory 3
Třetí den našeho orlického a podorlického putování vydáváme na okružní výlet autem. Okruh se úplně nekryl s tím, co jsme měly v plánu stihnout, ale zase nejsme na závodech a tak změna či úprava programu vyhrazena. Z Mladkova, místa našeho výletního domova, míříme do LETOHRADU. Zaparkovaly jsme u marketu, nedaleko Muzea řemesel. Prvně však jdeme do města. Město se až do roku 1950 jmenovalo Kyšperk. Předchůdcem města byl hrad Kyšperk/Geiesberg/, který stával na vršku Hradisko, o něm se zmiňují ve Zbraslavské kronice. Zřejmě ho založili páni ze Žampachu někdy ve 13. století a bylo dlouhou dobu ve jejich držení, zřejmě proto je málo zmínek o něm.
My jsme přišly kolem hradeb na náměstí. Z dálky na nás svítí bělavá fasáda zámku před vstupem na náměstí. Zámek je přestavěná tvrz Žampachů, dnešní raně barokní podoba je přibližně z doby stavby zámku v 17. století rodem Vitanovských z Vlčkovic. Také dali, v sousedství zámku, postavit barokní kapli, z níž pak se stal kostel.Bohatá štuková figurální výzdoba klenby lodi a presbytáře je dílem italského mistra G. Maderny, od něhož je i štuková výzdoba Černínského paláce v Praze. Samotná štuková výzdoba prý stála tolik, co celá stavba kostela. Do kostela se nám podařilo podívat a má opravdu impozantní výzdobu. Také jsme šly na zámek, do zámecké zahrady - parku, kde nás zaujala kašna s nymfou, empírový altánek. Park založil hrabě Petr Marcolini- Feretti počátkem 18. století. Po prohlídce jsme vydaly na náměstí, hezké a malé s historickými domy. Mohly jsme navštívit Městské muzeum, Muzeum se strašidly. Nás zaujal krásný mariánský sloup na náměstí, postaven hrabětem Harrachem jako poděkování, za to, že se městu vyhnul mor. Nakoupily jsme drobné dárky a jdeme do Muzea řemesel, které sídlí v budově Nového dvora a sýpky. Najdeme tu všechna možná řemesla a jejich náčiní, materiály. Je to velmi zajímavé, něco Vám připomene to, co znáte z dětství, něco máte doma či na půdě. Jindy zkoumáte, co že to vlastně je? Prohlídka je prostě na dlouho a zaujala i naše holky. Prostory se stále obohacují o nové věci i nové obory. No, zkrátka je to tu na dlouho a my se tu zdržely tak moc dlouho, že nám náš plán značně pokulhával. Bohužel se tu nemohlo fotit a všude byla samá kontrola, takže jsme to dodržovali a vyfotily jsme se jen ve vestibulu a tam nebylo žádné příjemné světlo a tudíž fotky nic moc. Sice máme další plány a také hlad, tak stejně jsme si tu daly dobrý oběd a probraly další naši cestu do Žamberku a již je nám jasné, že naše plány berou za své. Vyjíždíme směr Žamberk, zase parkujeme u nějakého obchodního domu -supermarketu. Prvně jdeme na kopeček na vyhlídku k Tyršově rozhledně Rozálka. Je to sice roztomilá rozhledna, ale výhled není z těch nejlepších, ale i tak stojí za to. Z venku se nám Rozálka líbila daleko víc a také její okolí. Nabaženy výhledu se vydáváme do města hledat kostel, kavárnu a zámek. Nejvíce nám dala zabrat kavárna. Kostel jsme viděly z dálky, zámek jsme našly a okouzlily nás nádherné vstupní portály. Zámek však je nepřístupný, sídlí tu škola a vinařské závody. Historie města je složitá, protože jednu dobu bylo město rozděleno do dvou panství. Mezi vlastníky panství a tím i zámku patřili pánové ze Žampachu, Bubnové, Windischgrätz, Parishové. Poslední vlastní zámek i dnes. Nakonec jsme cukrárnu -kavárnu našly, ale tam bylo tak hrozně vedro, že se nedalo pít kafíčko. A museliy jsme se uchýlit do restaurace, kde jsme uzavřely náš okruh Žamberkem. Vyjíždíme na Žampach a jdeme navštívit zříceninu hradu Žampach. Zaparkujeme ve vesničce a hledáme kudy, tudy na zříceninu. Žampach byl založen za Přemyslovců v pohraniční území a byl královských majetkem. Jan Lucemburský ho dal pak do zástavy Jindřichu z Lipé. Později se dostal do rukou loupeživých rytířů a ty pak zastavil Karel IV. Dál se hrad držel až do třicetileté války, a pak byl ponechána osudu. No a my musíme teď nahoru na zajímavý vyvřelý kopeček Žampach se stejnojmenou zříceninou. Objevujeme rozcestník a jdeme k léčebně - zámku, kde je krásné arboretum a chodníčky a přes ni jdeme na zříceninu. Zámek byl přestavěn z tvrze, byl letní rezidencí královéhradeckých jezuitů a k části výstavbě zámku bylo použito materiálu z hradu. Zřícenina hradu Žampach je dost zapadaná listím, nánosem zeminy, ale některé klenby, můstek ještě je možné vidět. Vrch je zalesněn a vyhlídka ze zříceniny není žádná, tak se vracíme dolů jinou cestou, objevujeme dřevěnou zvoničku. Je to tu malebné místo, snažíme se spěchat, abychom stihly ještě Lanšperk, ale moc nám to nejde. Zkrátka se nám tu líbilo a tak jsem si to tu užily. Cestou hledáme odbočku kolem nějaké továrny, cementárky nebo kamenárky. Pak jedeme klikatící se cestou nahoru na Lanšperk. Parkujeme v obci a jdeme hledat zříceninu. Prvně objevujeme krásný gotický kostelík, odkud je pěkný rozhled.Začíná se smrkávat, tak ještě tu zříceninu. Je poměrně rozlehlá, probíhají tu sice nějaké práce, ale hodně práce ještě bude než to tu prokoukne.Lanšperk byl také součástí hradební linie v pohraničí zbudovaný za Přemyslovců. Majitelem byl i Záviš z Falkštejna, pak zbraslavský klášter.... Od 17. století je zpustlý. Obcházíme kolem dokola a užíváme si zapadající sluníčko za hradními zdmi. Moc se nám tu líbilo. Teď budeme se pomalu vracet zpět do našeho dočasného domova, do Mladkova.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut