Církevní památky v Táboře

I když Tábor původně vznikal jako nedobytná husitská pevnost, dnes v něm najdete řadu kostelů a modliteben a až do roku 1977 tu stála židovská synagoga postavená v neomaurském slohu. Nechybí ani poutní místo, které se pojí s legendou o zjevení Panny Marie.

Poutní kostel Klokoty

Neobyčejná stavba ve tvaru dvojitého kříže stojí 1 000 kroků východně od studánky, kde se podle legendy zjevila pasáčkům Panna Marie a vyprávěla jim o Bohu. Stalo se tak už ve 13. století, pak ale do rozvoje poutního místo zasáhly husitské války, poničený kostel byl roku 1520 přestavěn a právě v té době se podle legendy našel na místě zbořeného chrámu nepoškozený obraz Panny Marie. Současnou podobu získal kostel na začátku 18. století, postupně pak k němu přibyly ještě ambity a kaple a také křížová cesta, kterou lemují staleté lípy. Od roku 1994 o místo pečuje kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné a bohoslužby se tu konají každý den. V roce 2018 byl poutní areál v Klokotech zařazen do seznamu národních kulturních památek.

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor

Věž děkanského kostela je bez nadsázky k nepřehlédnutí, stojí na nejvyšším místě historického centra a zároveň je nejvyšší na jihu Čech. Na místě dnešního děkanského chrámu stával dřevěný kostel, ke stavbě důstojnější svatyně se přistoupilo až koncem 15. století. Táborští tehdy povolali kamenického mistra Staňka z Menšího města Pražského, aby vypracoval projekt a řídil výstavbu chrámu. Kolem roku 1512 dokončil interiér kostela v podobě síňového trojlodí se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Budova chrámu vznikala v pozdně gotickém stylu, ale díky pozdějším stavebním úpravám nese i stopy dalších slohů. Kostel prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí včetně výmalby interiéru a obnovení tří cechovních erbů, které zdobí jeho klenbu. Za zmínku stojí i varhany, které mají přes 4 tisíce píšťal, a patří tak k jedněm z největších u nás.

V letní sezóně je možné vystoupat na kostelní věž, ze které je krásný výhled na město i okolí. Kostel bývá otevřený nepravidelně, vždy však během bohoslužeb, kterých je každý týden několik.

Klášterní kostel Narození Panny Marie s rajským dvorem

Po porážce vzpoury českých protestantských stavů na Bílé hoře (roku 1621) museli i táborští měšťané přestoupit ke katolictví. Do Tábora byli k šíření nové víry pozváni mniši řádu bosých augustiniánů. Na místě řady zpustlých a válkou poničených domů začala pod vedením architekta Antonia de Alfieriho, Itala usedlého v Praze, vyrůstat raně barokní stavba nového kláštera. Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo dokončit. Zajímavostí je rozsáhlá krypta s částečně zachovalými freskami. Samotný klášter na počátku 19. století postupně ukončil svou činnost a jeho budova byla využívána jako věznice. Dnes zde sídlí pracoviště táborského muzea s bohatými depozitáři. V roce 2019 byl Rajský dvůr bývalého kláštera rekonstruován a otevřen veřejnosti, v letní sezóně je zdarma přístupný spolu s Galerií Ambit.

Sbor Božích bojovníků

Sbor Božích bojovníků v Táboře stojí ve svahu mezi ulicemi Farského a Budějovickou. Budova sboru byla dokončena v roce 1939 podle plánů pražských architektů Václava Vejrycha a Jaroslava Kabeše. Sbor je hodnotnou puristickou stavbou. Velkorysost uměleckého záměru se odráží například v nápaditém odhalení konstrukce nad střechou kolumbária, které je při Budějovické ulici. V interiéru sboru se nachází oltářní stěna s pěti zavěšenými plastikami a reliéf na kruchtě od významného táborského sochaře Jana Vítězslava Duška. Modlitebna není běžně přístupná, ale konají se zde pravidelné bohoslužby.

Hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba

Téměř ve stínu kotnovské věže a Bechyňské brány se rozkládá městský park, který vznikl v letech 1969 − 1973 na místě starého táborského hřbitova. Zde ještě v 19. století nalezly odpočinek mnohé významné osobnosti Tábora, například Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové. Bohoslužby za klidný spánek zesnulých se odehrávaly ve hřbitovní kapli, poprvé připomínané v roce 1388 v souvislosti se šlechtickým rodem pánů z Ústí, kteří v kapli nechali zřídit dva oltáře. Nynější podoba kaple je výsledkem několika barokních úprav původně gotické stavby. Naposledy byla kaple přestavěna po roce 1744, kdy ji vypálila pruská vojska. Dnes kaple slouží k pořádání koncertů či svateb a také ji využívá starokatolická farnost, běžně ale není pro veřejnost přístupná.

Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže

Pravoslavný chrám stojí v místech bývalé špitální kaple Svatého Kříže, která byla původně zasvěcena sv. Alžbětě. S přiléhajícím domem čp. 285 - bývalým špitálem - tvoří jeden stavební celek. Nejstarší písemná zmínka pochází z let 1443 − 1444. Špitál sloužil nejen k péči o nemocné, zejména dlouhodobě nemocné, ale také o staré lidi a chudé obyvatele města, kteří neměli vlastní střechu nad hlavou. Jak zjistily archeologické výzkumy, špitál s kapličkou stojí na místě, kde se v předhusitské době nacházelo pohřebiště. Kaple samotná byla postavena v roce 1718. V současnosti je využívána pravoslavnou církevní obcí a veřejnosti není běžně přístupná.