Klenovské skály - Havranka

Nejmohutnější skalní masív na Klenově se nachází na předvrcholu vysoko Nad přehradou Bystřička a prochází pod ním modře značená turistická cesta, která sem prudce vystoupá od hráze vodní nádrže. Pokud se chcete zblízka seznámit s místními impozantními pískovcovými a slepencovými skálami, zabočte ve stráni po prudce stoupající traverzové lesní cestě vpravo: dovede vás až na vrchol Havránky. Cestou nahoru jste si už určitě stačili všimnout, že hlavní skalní útesy jsou Vysoké téměř 20 m a jejich délka překračuje vzdálenost 100 m. Pod hlavními skálami se nachází jakési předpolí, které tvoří přerušovaná řada skalek, skalisek a ohromných balvanů, porostlých mechy a lišejníky a Vysokých asi 6 m. Stejně pokryty jsou i stěny mrazového srubu napravo od hlavního masívu. Jeho stěny dosahují ale jen poloviční výše než hlavní skály a jsou od sebe odděleny sedélky s lesní půdou a stromy. Tady někde se v jedné ze stěn ukrývá nejvyšší Skalní okno na Valašsku, bohužel ale při pohledu zdola vidět není a na podrobný průzkum jsem neměl na nohou patřičnou obuv.Tento nižší mrazový srub klesá až téměř k chodníku s tur.značkou a spolu s ním dosahuje celková délka všech skal Havránky 200 m!

Pokud se nechcete spokojit jen s prohlídkou vrcholu Havranky a máte dobrodružnější povahu, zkuste si - (tak jako já), obejít celý masív zespodu pod převysokými a rozeklanými skalními stěnami proti směru hodinových ručiček. Prudce klesající horolezecká pěšina vás napřed provede okolo vstupu do podzemí. Tak jako všude u hlavních klenovských skal, najdeme i tady vchod do jedné z rozsedlinových či puklinových jeskyň. (Podle lidových pověstí si v podzemním labyrintu ukrývali zbojníci naloupené poklady a měli tu chodby, kterými prchali před portáši. V jedné z chodeb se prý do dnešních časů skrývá za železnými dveřmi jizba plná stříbra, zlata a drahokamů. Má to ale jeden zádrhel - je střežena ohromným černým psem!)

My ale pokračujeme v procházce pod Vysokými skalními stěnami, rozčleněných a oddělených od sebe skalními průrvami, rozsedlinami a komíny. Při pohledu vzhůru na Vysoké převislé stěny nad námi si asi trochu namůžeme krční obratle. Pod nejvyšší hladkou stěnou, do níž se zařezává jen několik spár, sloužících horolezcům jako jedna z cest k vrcholu, se poslední skalní blok hlavního masívu prudce stáčí vlevo. Po pěšince se dostaneme nahoru do sedélka a po temeni skal se necháme vést pěšinou až k nejvyššímu bodu. Cestou můžeme obdivovat mohutnou skalní průrvu - soutěsku. A také první vrchol skalního masívu, který je celý pokryt ohromnou spletí kořenů jednoho z lesních stromů, který se tu na nehostinné skále kdysi uchytil. Možná nás překvapí, že temeno skal už je součástí vrcholového hřebene a nad jeho úroveň se už žádná skála netyčí. Vysvětlení je prosté - i tento vysoký hlavní masív Havranky je "jen" mrazovým srubem, u kterých výška skal málokdy přesahuje deset metrů a že Havranka - tak jako stěna mrazového srubu ve Velkém Pulčínském skalním městě - dosahuje výše až 19 m, tak to je jen ta vyjímka, která "potvrzuje pravidlo"...

Od vrcholu Havranky pokračuje po hraně hlavního hřebene hory Klenova vyšlapaný chodník. Až k přírodní vyhlídce na Přehradu Bystřičku a okolí vede téměř po rovině nádherným bukovým, dnes už bohužel prokáceným, lesem. Dole ve svahu pod námi cestou uvidíme množství ohromných balvanů i větších skalisek. Od vyhlídky se cesta stáčí vpravo do zatím neporušené části bukoviny a stoupá k vrcholu Klenova - Zámčisku.

(Ačkoliv vede na hlavní masív Havránky spousta horolezeckých cest, není skálolezci příliš vyhledávána, neboť skála je po většinu roku mokrá. Při četbě horolezeckého průvodce jsem se docela podivil a pobavil nad některými názvy horolezeckých cest a pak mi do oka padlo jméno jednoho horolezce, který má ve zdejších skalách dva prvovýstupy - M.Hurtík - vždyť to proboha bude ten Milan z Dušné, se kterým jsem strávil týden ve stanu ve Vysokých Tatrách v táboře horolezecké mládeže bývalého Severomoravského kraje a kam jsme byli vysláni ze vsetínského HO, jehož jsme tehdy byli oba členové! Jen tak na okraj a na závěr - mně bylo tehdy 15 a Milanovi 14 let...)