Na vrchol Králického Sněžníku ze Stříbrnic

Kam a jak jedeme?

Výchozím bodem výletu jsou Stříbrnice, místní část Starého Města pod Sněžníkem. Od místního kostelíka vyrazíme po žlutě značené pěší trase, poměrně náročným stoupáním k turistické chatě Návrší. Pokračujeme dále už mírnějším stoupáním k rozcestí Nad Adéliným pramenem, kde žlutá značka končí a navazuje na červenou vedoucí dále až na vrchol Sněžníku. Nejprve tedy projdeme sedlem pod vrchem Stříbrnická, poblíž stanice horské služby Franciska, kolem pozůstatků Lichtensteinovy chaty se sochou slůněte a k pramenu Moravy. Od něj je to na vrchol už jen několik stovek metrů.
Pro zpáteční cestu využijeme polskou zeleně značenou stezku, která vychází z vrcholu Sněžníku a je vedena přímo po česko-polské hranici, přičemž se v některých místech přibližuje na dohled k české červené značce. Poměrně výrazným klesáním sejdeme až na lesní rozcestí, u kterého začíná žlutě značená trasa doleva do polského vnitrozemí a zelená pokračuje rovně, my se ale dáme neznačenou cestou Doprava a po asi 200m přijdeme k souběhu červené a modré české značky, po kterých pokračujeme dále vlevo až k lesní kapličce. Zde se trasy rozdělí a po modré do cíle do Stříbrnic je to už jen asi 2 km.
Celá trasa je dlouhá 14 km a je středně turisticky náročná.

Za čím jedeme?

Bývalá Lichtensteinova chata, socha slůněte - chata byla v provozu v letech 1912-1968, poté ještě tři roky chátrala a r.1971 proběhla demolice. V době první republiky byla místem setkávání členů uměleckého spolku Jescher, jež měl ve znaku slona - sošku slůněte dali členové zhotovit roku 1932 a umístili ji před chatu a právě tato soška je dnes jediným pozůstatkem chaty.

Pramen Moravy - samotný pramen leží ve výšce 1380 m.n.m. a je turistům zpřístupněný. Řeka Morava měří celkem 353 km a zaniká spojením s Dunajem u Bratislavy.

Králický Sněžník - 1423 m.n.m., nevyšší bod stejnojmenného pohoří. Až do 70.let minulého století stávala na vrcholu rozhledna, její pozůstatky jsou patrné dodnes. Někdy je označován jako Trojmezný vrch, odkazující na bývalý styk hranic Čech, Moravy a Kladska.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

S možnostmi občerstvení po cestě je to slabší, je možno využít turistickou chatu Návrší hned nad Stříbrnicemi (leží u ní též pitný pramen), dále pak až pramen Moravy. Je možno udělat odbočku k polské chatě Pod Sněžníkem (cca 20 minut chůze z vrcholu), jinak je možnost až v cíli ve Stříbrnicích.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pokud turista touží dosáhnout vrcholu Sněžníku a přitom nechce podniknout celodenní dlouhou a náročnou túru např. z Horní Moravy, pak je varianta přístupu ze Stříbrnic optimální. Většina trasy vede otevřeným prostředím s výhledy, jen řídkým lesem nebo kosodřevinou.

Ostatní informace

Ač je Sněžník nejvyšším vrcholem pohoří Králického Sněžníku, nelze trasu považovat za vysoce turisticky náročnou, stoupání je ve většině trasy jen pozvolné. Polské značení není na takové úrovni jako české, ale není potřeba mít obavy, stezka vede přímo po státní hranici stále podél hraničních kamenů. Zvýšenou pozornost průběhu cesty je nutno věnovat na konci výletu před Stříbrnicemi, kdy trasa vede volně po louce otevřeným prostranstvím.