Vrch Kozník v Budětické vrchovině.

Kam a jak jedeme?

Budětická vrchovina je menší vápencové pohoří, jehož největší část se nachází nad oběma břehy řeky Otavy, v úseku mezi Sušicí a Horažďovicemi. Je okrskem Bavorovské vrchoviny, která se řadí k Šumavskému podhůří. Jedním z nejvýraznějších vrchů na pravém břehu řeky je vrch Kozník ( 637 m.n.m.). Pod jeho jižním svahem je rozložen Panský – Nezamyslický rybník. Na západ od hory protéká řeka Otava a vede tudy i železniční trať z Horažďovic předměstí do Klatov. Na severovýchod od Kozníku je táhlý hřeben Pučanky ( 607 m.n.m.). Přibližně dva kilometry na jihovýchod se nachází zajímavá obec Nezamyslice. Tu jsme si vybrali za výchozí místo k výletu na Kozník.

Nezamyslice jsou jednou z nejstarších obcí této oblasti. První zmínka je již z roku 1045, kdy ves patřila břevnovskému klášteru. Dominantoumísta je původně pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ve hřbitovní kapli sv. Erazima jsou pohřbeny příslušníci rodu Lamberků. Budova fary je barokní. Mezi Roky 1854 až 55 zde chodil do školy Karel Klostermann. Když se k tomu přidá socha sv. Jana z Nepomuku z roku 1726 a několik starších stavení je výčet památek na konci. Zbývá najít značky nové naučné stezky do Hejné a Velkých Hydčic a můžeme vyjít.

Za čím jedeme?

Ze vsi jdeme na sever a již za posledním domem začíná táhlé stoupání. Okolo cesty jsou Pastviny a pole. S přibývající výškou se vynořují hezké pohledy k jihu na Javornickou hornatinu a ves samotnou. Po pravé straně se zvedá hřeben Hraštice ( 573 m.n.m.) a poté vcházíme do údolí a naši cílovou horu máme před sebou. Odtud je hezký pohled do údolí Otavy a na Svatobor ( 845 m.n.m.). Stezka se stáčí k západu a po krátké chvilce opět míří na východ a pokračuje k okraji lesa. Tady stezku opouštíme a začínáme stoupat lesní pěšinou do sedla mezi Kozníkem a Pučankou. Následuje kratší stoupání a jsme na hřebeni.

V sedle odbočujeme doleva a po pár desítkách metrů jsme na vrcholu. Převládá tu listnatý les a borovice. Sem tam se objevují keře jalovců. Z vrcholu, po poměrně úzkém hřebeni vede stezka k jihu. Oba svahy jsou zarostlé hustým křovím a strmě padají do údolí.. V okolí stezky vystupují nad povrch vápencové kameny. Z několika menších palouků je vidět jen k jihu a jihozápadu na část Šumavy. Zdejší květena nepostrádá na zajímavosti. Jistě tu rostou orchideje a lilie zlatohlavá, ale ty ještě nekvetou. Nyní v květnu můžeme obdivovat hrachory, konvalinky a rožce. Začínají kvést kručinky a zimostrázky. Najde se tu i rulík zlomocný a pryšec chvojka. Do krásy se rozvinuly i trsy kapradí. Přicházíme na okraj hřebene, kde se stezka rozbíhá do několika větví. Volíme tu nejvíce užívanou a po krátkém sestupu jsme na široké cestě se žlutou značkou.

V lesetady převažují smrky aněkolik Buků se chlubí nádhernou zelení. Za několik minut se dostáváme z lesa k jabloňovému sadu, za kterým jsou louky s odkvétajícími pampeliškami. Na mezích začínají kvést žluté janovce. Docházíme ke stezce a stejnou cestou se vracíme ke vsi. Modrou oblohu mezitím pokryly bílé mráčky, které postupně houstnou a začínají měnit barvu do šedé. To se již před námi objevuje ves a po dalších několika minutách je náš výlet u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Mimo víkend se dá něco k jídlu sehnat v Nezamyslicích. Jisté jsou nedaleké Žichovice nebo Rabí. O ubytování tady není nouze.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na Kozníku se musí líbit každému, kdo vyhledává klidná místa. Rozhledy směrem k Šumavě a Svatoborské vrchovině jsou kouzelné. A komu by se nelíbily pasoucí se kravičky? Nám se tento výlet líbil.

Ostatní informace

Celá cesta je něco mezi 6 až 7 kilometry s celkovým převýšením kolem 150 metrů. Dá se říci, že polovina cesty prochází lesem a polovina mezi loukami. Část cesty se jde po neznačených stezkách. Cestu si lze prodloužit po sestupu a do vsi se vrátit kolem Nezamyslického rybníka.