Cesta Jičínskem
Cesta Jičínskem
Dnes máme v plánu výlet z Jičína, na východní výspě CHKO Český ráj a částečně po NS Bitva u Jičína 29.6.1866
Vyrážíme od benzinky na Holínském předměstí, naproti ní první pomník bitvy r. 1866. Počasí příliš letní není ale vypadá to že zatím nezmokneme. U kruháče odbočujeme Doprava s červenou na vedlejší silnici a procházíme Holínem.
Tady NS a červenou do Prachova opouštíme, vede po silnici, a odbočujeme Doprava po žluté, která trochu krkolomně vede polní cestou a později sestupuje do údolí krátkého Holínského potoka, který v Jičíně odevzdává své vody Cidlině. Cesta vede kolem rybníka Čistý a vodní nádrže na jmenovaném potoce.
Dál pokračujeme loukou podél lesa a stoupáme lesem k rozcestí na okraji Prachova a dál po silnici k rozcestí u vstupu do skal. Ty nejsou dnes naším cílem, připojuje se tu opět naučná stezka a společně s modrou nás – tři členy All Starc Teamu – vede ke třem Jinolickým rybníkům.
K nim přicházíme asi po kilometru cestou lesem. První, Oborský rybník s kempem a velkým tábořištěm se spoustou stanů a karavanů. Rybník zdá se zeje prázdnotou, je chladno a zrovna fouká studený vítr. Zastavujeme se u jedné z chat s občerstvením, je jich tu požehnaně, a dáváme pivo a kafe. Pak pokračujeme kolem dalších dvou rybníků s divnými jmény, Němeček a Vražda.
Po chvíli cestou lesem vycházíme na silnici k Jinolicům. Na návsi čteme další infotabuli o bitvě u Jičína a orientujeme se k dalšímu úseku cesty. Modrá odbočuje k železniční stanici, my po silnici procházíme obcí a za ní po NS a cyklo 4016 Doprava po hranici CHKO Český ráj pěšinou podél potoka Javornice. Pak procházíme dlouhou osadou Podůlší, domy a chaty se zahradami i nabídky ubytování v apartmánech. Tady chvíli hledáme další pokračování cesty ale Karlova navigace to jistí bezpečně.
Za Podůlším na rozcestí Bradačka se orientujeme na zelenou turistickou a po víc než kilometru polní cestou nás čeká další osada, tentokrát to jsou Dílce. Malá vesnice s několika hezkými chalupami, pěkně upravenou hasičárnou a nezbytným Janem Nepomuckým ve stínu lípy. A v neposlední řadě s další infotabulí o bitvě u Jičína 1866. Chvíli jdeme podél potoka, jak jinak než Díleckého, který u Bílého mlýna spolkne rovněž Cidlina a s krásnými výhledy přes lány zrajícího obilí až ke kopci Tábor s rozhlednou, pak přes lávku přes Cidlinu kolem pily (tady už se nabízejí pohledy na trčící kopec Zebín) jdeme kolem žst Železnice.
Do městečka Železnice přicházíme Nádražní ulicí s výhledem na dominující kostel sv.Jiljí, za ním další nezbytný Jan Nepomucký (nic proti tomu, dřív byli všude samí Leninové) a prozatím končíme na náměstí Svobody s Mistrem Janem, Mariánským sloupem a turistickým rozcestníkem. Do oka nám padne restaurace Mikulovská vinárna. Chvíli řešíme jestli je to restaurace nebo vinárna ale po vstupu zjišťujeme že pivečka nám načepují. Je krátce po poledni, sluníčko se umoudřilo a tak rádi chvíli spočineme ve stínu pípy.
Od náměstí jdeme s červenou směrem na Valdice závěrečnou etapu cesty zpátky k Jičínu. Přes osadu Těšín a pár set metrů frekventované silnice přicházíme do Valdic. Vchod do bývalého kartuziánského kláštera Nanebevzetí Panny Marie, dnes věznice, fotím a zoomuji z uctivé vzdálenosti, není o co stát.
Ještě v obci odbočujeme s modrou turistickou Doprava přes trať do Jičína a krásně rozkvetlou louku s výhledy na trčící Zebín. Supíme úzkou strmou pěšinou mezi stromy a keři, občas klouzneme po suché trávě. Krásné výhledy na Valdice a široké okolí už výstupu. Nakonec se úspěšně vyškrábeme na kamenitý vrchol s kaplí Máří Magdaleny. Tak jsme zas jednou dosáhli vrcholu. Odměnou jsou nám výhledy do širokého okolí a svěží větřík ovívající zpocená čela. Obligátní foto a pomalu sestupujeme stezkou se řetězy dolů (jinak to ani nejde, že) k Zebínskému dvoru s kostelem Všech svatých a dřevěnou zvonicí. Nic moc, nahoru to bylo lepší.
Dole na silnici se zase vracíme na modrou a po ní Doprava klesáme k odbočce na starou cestu lemovanou starými jabloněmi a hrušněmi k rozcestí U Bílého mlýna. Za rozcestím kolem zahrádkářské osady a rozhledny Čeřovka už přicházíme do Jičína. Ještě v parku u bývalých kasáren míjíme heroickou bustu Karla Havlíčka s Prométheem a Revoluční a Havlíčkovou ulicí přicházíme na Žižkovo náměstí. Kdo má čím tak fotí a v cukrárně nedaleko draka nás zláká nevídaně bohatý výběr točené zmrzliny.
Projdeme Valdickou bránou a kolem kostela sv.Jakuba Většího přijdeme na rozlehlé Valdštejnovo náměstí. Chvíli posedíme venku před Zámeckou restaurací u jednoho piva a s Jičínem i dnešním výletem se loučíme na nedalekém Komenského náměstí kde z malého parkoviště odjíždíme domů.
Dnešní výšlap řadím samozřejmě mezi ty vydařené. Poznal jsem další kus Česka, počasí nám přálo, co víc by si turista mohl přát. Tomu kdo by se tam ocitl, doporučuju číst infotabule týkající se bojů z roku 1866, dozví se tam spoustu zajímavých informací. Dozví se z nich i další směr trasy naučné stezky, cestou je bohužel neznačená.
Zdrávi došli, zase někdy. Seventy