Jedeme do našich severních hor - 36. den - odpoledne: Pecka - hrad a městská památková zóna; 37. den - poslední: odjezd domů přes Mělnické Vtelno - pivovar Neumann

Konečně jsme z Opočna dorazili k hradu Pecka. Parkujeme pod hradem. Je zataženo, spadlo dokonce pár kapek. Ke hradu je to kousek, ale do kopce. Najednou oba máme co dělat to vyjít. Já sotva popadám dech. Tyhle změny počasí zrovna moc nemiluji. Jenže co s tím mohu dělat.

Hrad Pecka je nazýván Perlou Podkrkonoší. První písemná zmínka o hradu je z r. 1322. Původně sloužil k ochraně zemské hranice a zlatých dolů u obce Stupná. Byl postaven na kopci, okolo byl vyhlouben hluboký příkop, takže jediný vstup do hradu byl přes padací most. Dvě obranné věže byly spojeny hradební zdí, obytný palác byl v jižní části nádvoří. Od 2. pol. 16. století byl postupně přestavován a zvětšován v duchu renesance. Měl dokonce 4 obytné paláce, které byly zdobeny sgrafity. Od r. 1621 byl využíván již jen jako letní sídlo, na konci 18. století se přestal využívat, nikdo ho neudržoval a zámek chátral. Definitivní jeho konec znamenal požár r. 1830. Stavba byla rozebírána na stavební materiál až do r. 1921, kdy ruiny získala obec a proti rozhodnutí památkového úřadu ho částečně zrekonstruovali a opravili Harantovský palác. Od r. 1968 je přístupný veřejnosti. R. 2012 obnovili původní vstup do sklepení, což umožnilo otevřít 2. samostatnou prohlídkovou trasu. Z hradní vyhlídky jsou vidět Krkonoše se Sněžkou a Černou horou, Nová Paka s vrchy Kumburk a Bradlec, Tábor s poutním kostelíkem a nejvyšší bod regionu Zvičina s rozhlednou.

Přicházíme akorát. Skupinka právě odchází na prohlídku. Připojujeme se k nim. Ota sice nejásá, ale také nic nenamítá. Během hodiny jsme prošli oba okruhy s průvodcem, další venkovní části si ještě prohlížíme sami. Je tam však rušno. Dělníci tam připravují stolici na zavěšení nového zvonu se jménem Kryštof Harant, který je zatím součástí prohlídky. Je nádherný a ještě lépe zní. A proč se jmenuje právě Kryštof Harant. Byl to on, kdo r. 1614 při příležitosti svých 50. narozenin daroval do zdejšího kostela zvon. Jenže během válek byl zrekvírován. Proto přesně 400 let po jeho popravě na Staroměstském náměstí se zdejší přátelé rozhodli vrátit zvon na Pecku - ale ne do kostela, ale na hrad, kde Kryštof Harant prožil část svého života.

Ještě jsme sjeli do města, jehož centrum bylo vyhlášeno jako městská památková zóna. Na náměstí jsou domy se zdobenými štíty. Nás zaujal hlavně morový sloup z r. 1720 a kašna z r. 1634.

Kousek od centra je barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven v letech 1748 - 58. Jemu předcházel kamenný kostel, který r. 1603 nahradil dřevěný kostel z r. 1384. U kostela byl hřbitov, do hřbitovní zdi byla zasazeny r. 1772 barokní kamenné desky křížové cesty. Po zrušení hřbitova byly desky přesunuty a zasazeny do zdi kostela.
Bohužel některé historické budovy, mezi nimi i fara a škola by potřebovaly opravit. Centrum nás tedy zas tak příliš nezaujalo, hezké roubenky jsme zahlédli až při průjezdu městem.

Jsou sice 4 hodiny, ale už se nám nechce nikam jezdit. Je zataženo, vypadá to na déšť. Měla jsem poznamenáno, že by se mohlo přespat u místního koupaliště. Otovi se tam však moc nelíbí. Když okolo nás po druhé během krátké doby projel náklaďák se štěrkem, odjíždíme. Ale kam?

Zítra bychom se rádi podívali k nedalekému baroknímu kostelu sv. Máří Magdalény, který byl postaven v letech 1717 - 19. Je na červené turistické trase mezi Peckou a Stupnou.

Přejíždíme tedy do obce Stupná a zkoušíme se ke kostelu přiblížit. Třeba se někde cestou něco najde. Silnice za chvíli končí, pokračující cesta je mizerná. Stojíme u nějakého stavení a přemýšlíme, co dělat. Jsem ochotna se jít do chalupy zeptat, zda tu můžeme zůstat. Najednou okolo nás projíždí paní na malé čtyřkolce. Je přesvědčena, že tu můžeme přespat. V domku prý teď nikdo není a neví kdy se vrátí.

Popojeli jsme o kus zpátky k rozcestí tří cest. Tady to vypadá docela dobře. Je tu klid, pod stromy nejsme, případný déšť nám tedy vadit nebude. Zatím jen občas spadne pár kapek. Je stále docela teplo. Po večeři likvidujeme tři sedmičky pivovaru Baron - pšeničné, 11 a 12. Je dobré, dokonce čím dál lepší.

Mezitím okolo nás prošel jeden starší místní občan, neustále se otáčel a nějak se nemohl smířit s tím, že tady stojíme. Až jsem čekala, že zakopne a my ho ještě půjdeme zvedat. Nakonec to zvládl a je pryč.

Je 8 hodin a už je tma. Venku je však ještě 20 stupňů. Stále ještě moc neprší, jen občas něco málo spadne. Podle předpovědi by mělo pršet až zítra. Tak uvidíme, co bude.

Najednou přijíždí auto. Nejdřív si myslíme, že to jsou domácí z nedaleké chaloupky. Už je chci jít pozdravit. Až najednou koukám, že je to policejní vůz. Tak za to může ten zvědavý děda. Kdybychom zůstali u koupaliště, tak by se nám to asi nestalo, jen by tam nebyl ten klid.

Přijeli dva. Jeden se tváří hrozně důležitě, druhý byl příjemnější. Chtěli občanky, řidičák, doklady k autu. Dozvěděli jsme se, že jsme v chatové osadě (jen nevíme, kde ta osada je) a že se lidi bojí. Dodávka je prý nápadná. Vylustrovali nás, zkontrolovali SPZ i auto uvnitř a stále nemohli najít nic, co by bylo špatně. Až konečně - ani my nevíme, že máme 3 dny propadlou technickou. Jinak by snad chudáci museli odjet s nepořízenou. Takhle nás nejdřív postrašili, že už nesmíme s autem na silnici, že si musíme objednat odtahovku. Čekala jsem, s čím ještě přijdou. Naštěstí ten druhý to trochu zmírnil - doporučil nám odjet ráno nejkratší cestou domů. Ještě nás upozornili, že pokud budeme bourat, ze nám pojišťovna nic nedá. To nám taky bylo jasné. Nakonec byli spokojeni, že něco našli, dokonce ani pokutu nám nedali. Dopadlo to tedy nakonec dobře. Přespat tu můžeme a ráno holt pojedeme raději domů. Myslím, že při další kontrole bychom tu pokutu už mohli dostat. Už jen abychom dojeli v pořádku.

Ještě večer plánujeme, kudy pojedeme domů. Chceme jet co nejkratší cestou, ale ne po dálnici. Tam se nám nelíbí, tam není nic hezkého vidět. Navíc Otu zajímá, kudy vede obchvat u Slaného a Řevničova.

Vstáváme před osmou. Už večer - po odjezdu policajtů - jsme se domluvili, že na snídani zajedeme jinam. Ať už jsme pryč, ať mají místní klid.

Posloucháme radu policajtů a směřujeme domů. Jezdit vědomě po republice s prošlou technickou - to na klidu moc nepřidá.

Jedeme na jih - z hlavní odbočujeme na okresku směr Radkyně. Jen kousek za křižovatkou je vlevo nějaká firma a vpravo je velké téměř prázdné parkoviště. Zajíždíme hezky dozadu do rohu a snídáme. Něco málo balíme, ale dlouho se tu nezdržujeme. Chtěli bychom být po poledni doma, abychom snadno u domu zaparkovali.

Pak už jedeme rovnou domů - přes Jičín, Mladou Boleslav, Mělník, Slaný, Řevničov, Rakovník do Plzně. Je to trochu delší, ale je to příjemná cesta. Děláme jen jednu zastávku - v Mělnickém Vtelně, kde je pivovar Neumann. Piv sice vezeme dost, ale k tomuto místu mám blízký vztah. Hned vedle je Radouň, kam jsem jezdila k babičce na prázdniny, sem jsme chodili do kina, na poštu, občas i na nákup. Mám to tady ráda, i když to není nějaká zvlášť zajímavá obec, dokonce i ta chátrající budova bývalého kina tu stále stojí. Zdejší kostel se mi však líbí, i když právě ten v Radouni - kostel sv. Havla - původně z r. 1260 je zajímavější a hezčí. Zdejší pivo známe, dělají výborné a tak ať si doma při pivu zase na ta léta mohu vzpomenout.

Cesta rychle ubíhala, dokonce ani avizovaný déšť se nespustil. Bylo sice zataženo, občas spadlo pár kapek, ale ty uschly skoro dřív, než dopadly na zem. Dokonce ani žádná objížďka nás nezdržela. Domů jsme přijeli v jednu, dokonce před domem na nás čekalo jedno místečko na skoro ideálním místě. Stěhujeme věci domů a jdeme na oběd. S kamarádem automechanikem jsme už domluveni, že se nám na to po neděli koukne a zařídí technickou.

Nakonec jsme se shodli na tom, že to vůbec nevadí, že jsme výjezd ukončili o pár dnů dřív. Krásných zážitků máme spoustu. Sice jsme měli jsme ještě 9 dnů volna, program tak zhruba ještě na 5 - 6 dnů, takže bychom to tentokrát vše krásně zvládli. Ale jsem už oba nějací unavení. Neumíme si odpočinout, nechat si aspoň půl dne volna. V tom se musíme přece jen příště polepšit. Nemládneme a je to znát. Tak si konečně odpočineme doma. A také si trochu užijeme vnoučata. Jak nás však znám, určitě někam ještě vyjedeme. Samozřejmě záleží na tom, jaké bude po volbách počasí.

Jedeme do našich severních hor - 36. den - odpoledne: Pecka - hrad a městská památková zóna; 37. den - poslední: odjezd domů přes Mělnické Vtelno - pivovar Neumann na mapě