Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 24. den – dopoledne - CHKO Beskydy: Bílá – dřevěný kostel sv.Bedřicha, dřevěný zámeček Bílá s dřevěnou kaplí sv.Huberta, dřevěná kaplička se studánkou sv.Antoníčka a dřevěná kaplička sv.Cyrila a Metoděje; Bumbálka

Dnes jsem se vyspala nádherně. Jen dveře jsme k ránu trochu přivřeli. Trochu se ochlazuje.

Ráno vypadá stejně jako včera. Je mlha a sluníčko se snaží ji prorazit. Doufáme, že se mu to podaří brzy.

Než jsem připravilo věci na snídani, sluníčko už pěkně hřeje. Konečně vyndavám navlhlé věci z auta, ať se to vše pořádně vysuší. Až pak snídáme. Chvilku jsme se ještě zdrželi, začíná být pěkné horko. Mezitím si vyndavám klíště, první na tomto výjezdu. Když odjíždíme, je 27 stupňů. Dnes to vypadá na pěkný pařák.

Sjíždíme opět po cyklotrase. Víc na vychod se jet nedá, tedy pokud chceme zůstat u nás. Přesto to v Mostech u Jablukova stáčíme vlevo a cestu si zkracujeme přes Slovensko. Jedeme přes Čadcu, Turzovku a Klokočov, ale zastavujeme až v Bílé u dřevěného kostela sv. Bedřicha. Parkoviště je za kostelem. Nejbližší kostel měli místní až v Ostravici, což zvlášť v zimě bylo pro věřící docela problém. Proto ho zde v letech 1873 – 1874 nechal postavit olomoucký arcibiskup. Za vzor mu byla severská architektura. R. 1911 se stal farním kostelem, byla přistavěna sakristie, kůr a věž. Při té příležitosti byla celá stavba vyzvednuta na kamenný sokl. Věž i střechu pokrývá ručně štípaný šindel. Uvnitř to vypadá moc hezky. V horních oknech jsou vitráže, do dolních byla r. 1945 vsazena křížová cesta, která je vyleptaná na skle. Zvenku je to hodně nenápadné, ale zevnitř to vypadá moc hezky, když je to sluníčkem prosvícené. Vnitřní sloupy byly vytvořeny z jednoho kusu dřeva - v patře nesou galerii.
Dnes máme štěstí. V rámci akce Otevřené chrámy je v kostele příjemná slečna, která nás seznamuje s historií kostela.

U parkoviště je pěkná kamenná výklenková kaplička, která má připomínat Lurdskou jeskyni. Někde u parkoviště má být i Lurdská studánka, ale tu jsme nenašli.

Na jižním okraji obce je zámeček Bílá - dřevěný arcibiskupský lovecký zámeček. Obec patřila olomouckým arcibiskupům, kteří si to tady oblíbili. Proto si zde r. 1906 nechali postavit tento zámeček. Využívali ho jako arcibiskupské letní sídlo, ale také jako loveckou chatu. Součástí zámečku je dvoupatrová obytná věž. Střecha zámečku i věže má šindelovou střechu. V hlavní místnosti, do které se vstupuje, jsou kachlová kamna a původní lustr z loveckých trofejí. Všude okolo schodiště visí paroží.

Zámeček vlastní Biskupství ostravsko-opavské, které zde má ubytovací zařízení pro dvoji potřebu. Zámeček se zahradou je oplocený. Cedule hlásá Vstup zakázán, soukromý majetek. K zámečku patří konírna. Koně tam jsou ustájeny i nyní. Objekt na rozdíl od zámečku vypadá zchátrale. Nejhezčí je zeď s hlavou koně. R. 2008 byla na zahradě zámečku postavena dřevěná kaple sv. Huberta.

Tady je vůbec celá řada drobných a hezkých staveb. Jedeme dál na jihozápad, ale ještě jsme v katastru obce. Tady je dřevěná otevřená kaplička se studánkou sv. Antoníčka. Podle mapy.cz to vypadá, že je za řekou Bílá Ostravice, ale skoro u silnice, ale to je trochu zavádějící. Kousek před místem, kde se do Bílé Ostravice vlévá Bumbalský potok, se musí přejít lávka a téměř hned odbočit po úzké travnaté pěšince vlevo. Ta ani na mapě zakreslená není. Za chvíli je ve svahu vpravo vidět hezká kaplička ve stylu Jurkovičových staveb, které jsou typické pro oblast Valašska. Jen zadní strana – od svahu je zděná a na ní je plastika sv. Antonína. Dole vyvěrá pramen s údajně léčivou vodou. Je mírně mineralizovaný, sirovodíkový, ale moc to v chuti znát není.

Pramen je silný, jdeme vsi pro petky. Budeme pít zase něco jiného a třeba se ještě uzdravíme.

Katastr obce je pěkně velký. Jsme už 8 km od centra, ale stále jsme ho ještě neopustili. Jen kousek před hlavní silnicí, kousek před rozcestím Hlavatá – bus, je vpravo další hezká dřevěná kaplička, zasvěcená sv. Cyrilovi a Metodějovi. Také připomíná stavby Dušana Jurkoviče. Byla postavena r. 1922. Ve štítu je dřevořezba Panny Marie. Vitráž zadního okna kaple zobrazuje oba věrozvěsty. Kaple je uzavřená, přístupná není.

Katastr obce sahá až k hranicím se Slovenskem. Dojeli jsme na velké parkoviště na Bumbálce a k mému velkému překvapení jsme stále ve stejném katastru.

Bumbálka (870 m) je horské sedlo na česko-slovenské státní hranici. Tudy vede hlavní evropské rozvodí. Tady to už známe. Už jsme tady byli 2x. Před 7 lety jsme, když jsme jeli na Slovensko, jsme zde večeřeli a nedaleko spali. Po druhé to bylo před 5 lety - to jsme sem dojeli autobusem z Přerova, abychom se podle Rožnovské Bečvy a Bečvy na kolech vrátili. Chtěli jsme tehdy zajet i k pramenu, jenže pramen byl trochu z ruky a už tak se mi zdálo, že ujet na kole 100 km je víc než dost. Pramen jsme tehdy vynechali a letos se rozhodli, že navštívíme oba prameny Bečvy – Vsetínské i Rožnovské. I když řeky tečou zpočátku od sebe dost daleko, tak ty prameny od sebe příliš vzdáleny nejsou.

Nejdřív na parkovišti chystám oběd. Jenže ze Slovenska se sem žene bouřka. Je to černé a neustále bouří - jako včera. Kutálí tam ty sudy neustále. Chvíli vahám, zda začít s vařením, ale nakonec jdu vařit. Kdo ví, jak to s tím deštěm dopadne. Odpoledne chceme na výlet, tak ať se tu zbytečně nezdržujeme.

Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 24. den – dopoledne - CHKO Beskydy: Bílá – dřevěný kostel sv.Bedřicha, dřevěný zámeček Bílá s dřevěnou kaplí sv.Huberta, dřevěná kaplička se studánkou sv.Antoníčka a dřevěná kaplička sv.Cyrila a Metoděje; Bumbálka na mapě