Čtvrtek 1. 9. 2022 - dopoledne
V noci bylo asi stejně jako včera, a to se dokonce vyjasnilo. V osm už tak hezky nebylo. Kopečky na všech stranách jsou v mracích. Včera jsme dokonce viděli i
Radhošť. Dnes aspoň víme, kterým směrem to je.
Zataženo je i nad námi, sluníčko se snaží mraky prorazit. Snídáme a doufáme, že se to vybere.
V půl desáté vyrážíme na rozhlednu Velký Javorník. Čeká nás trasa cca 5,5 km. Pro výstup volíme kratší a prudší trasu, zpátky by měla být cesta delší a pohodlnější.
Silnice, po které
jsme sem včera přijeli, ještě kousek pokračuje, i když už je na ni vjezd zakázán. Po ní jdeme cca 300 m na bezejmenné rozcestí. Přicházíme na modrou značku a cyklotrasu. Odbočujeme vlevo a jdeme až
na rozcestí Malý Javorník. Nakonec to stoupání není nejhorší. Kopce rozděluji na hodně prudké, které vystupuji cik cak, nebo prudké, po kterých jakž tak vystupuji přímo. Tady to zvládám pomalu, ale přímo. Cestou se kochám, otevírají se docela daleké výhledy, bohužel stále zamlžené.
Z rozcestí pokračujeme po červené až k rozhledně. Projdeme si tak i
konec naučné stezky Veřovické vrchy. Celá má celkem 19 km, začíná u autobusového nádraží ve
Valašském Meziříčí, u rozhledny končí. Je na ní celkem 13 zastavení, které informují o historii a zajímavostech Valašského Meziříčí a Krhové, ale také o přírodě a turistice.
Sluníčko mraky trochu proráží, ale nehřeje. Čím jsme výš, tím víc a ledověji to fouká. Po 3 km a 1,5 hodině jsme u rozhledny Velký Javorník na stejnojmenném vrcholu. Velký Javorník (918 m) je nejvyšší hora Veřovických vrchů, které jsou součástí Moravskoslezských Beskyd.
Na místě dnešní rozhledny stávala 13 m vysoká dřevěná rozhledna, která vznikla r. 1934 díky úpravě triangulační věže z r. 1929. Začala však chátrat, a proto byla r. 1967 stržena. Až r. 2013 se vrchol dočkal nové rozhledny. Na podzim 2012 byly vybetonovány základy, od května dalšího roku se začalo se stavbou této 25,9 m vysoké devítipatrové rozhledny. Od 15. srpna 2013 je oficiálně přístupná turistům. Ve výši 15,3 m má vyhlídkový ochoz, vyhlídková plošina je ve výši 20,3 m. Až nahoru vede 102 skutečně pohodlných schodů.
Rozhledna je volně přístupná a je z ní nádherný kruhový výhled - na beskydské vrcholy
Lysou horu,
Smrk, Kněhyni, Radhošť, jsou vidět Strážovské vrchy a Jeseníky, ale také Ostravsko a okolní obce,
Štramberk s věží Trúba a nedaleký vrch Kotouč s vápencovým lomem. Pěkně zpracované jsou dřevěné panoramatické obrázky.
Pod rozhlednou se nezastavuji, ani nejsem moc zadýchaná. Jdu rovnou na rozhlednu. Také proto, že bych dole zmrzla, kdybych zůstala stát. Vypadá vysoká, ale schody jsou pohodlné. Jen nahoře to hrozně fučí. Ani mikina s bundou nejsou moc platné. Nahoře jsou popisky, i výhledy jsou konečně docela daleké a pěkné. Ota se rád a dlouho kochá, já se dlouho nezdržuji. Mám pocit, že tady fakt umrznu. A nejsem sama, komu je zima - cestou dolů potkávám 2 mládence – hned se ptají, zda nahoře nesněží.
Z rozhledny jsme viděli, že chata Velký Javorník, která je jen kousek pod vrcholem, je otevřená. Tam si dáváme sraz. První chata - útulna zde byla postavena r. 1895, ale po dvaceti letech vyhořela. Až za dalších 20 let – r. 1935 byla postavena tato turistická chata. Pěkné výhledy jsou i od chaty.
Uvnitř je teplíčko. Ani nečekám na Otu a dávám si zelňačku. Nakonec jsem i Otu nalákala, když viděl, jak dobře vypadá a jak mi chutná. Ota dává i pivo. Mezitím se to venku ještě víc vyjasnilo, ale snad ještě víc fouká.
V poledne odcházíme. To už je v chatě plno. Měli jsme zase štěstí.
Nechtěli jsme jít po stejné cestě – volíme zelenou. Kousek jdeme i po naučné stezce Velký Javorník, která po 5 km končí ve Frenštátu pod Radhoštěm. Moc dobře jsme nezvolili. Je to kamenitá nepohodlná cesta, vede cik cak z prudkého kopce. Když jsme došli na cyklotrasu, odbočujeme po ní vpravo, i když původně jsme chtěli ještě kus klesnout a po neznačené cestě z dalšího kopce dojít na modrou a k autu. Teď už vidíme, že to nebyl dobrý nápad.
Jdeme po cyklotrase kousek pod rozcestí Malý Javorník. Je to trochu delší, ale rozhodně pohodlnější. Je to mírnější a bez kamenů. Mohu se rozhlížet a ne se neustále koukat pod nohy, abych se někde nezřítila. Až když jsme došli na modrou, po které jsme ráno šli, vítr se konečně trochu uklidnil. Možná je to i tím, že jsme už schováni za kopcem.
Přicházíme k autu, cestou se neustále kocháme pohledem
na Radhošť. Už ho zase zdola vidíme.
Cestou se jen na skok zastavujeme v Trojanovicích na křižovatce u prodejny Jednoty u moc hezké původně soukromé dřevěné zvoničky, která byla postavena r. 1941 na zahradě domu čp. 33. Takové stavbičky se mi moc líbí.
Poslední aktualizace: 18.2.2023
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 30. den – dopoledne - CHKO Beskydy: cca 5,5 km dlouhý výlet: Trojanovice - Malý Javorník – vrchol a rozhledna Velký Javorník, chata a NS Velký Javorník; Trojanovice - dřevěná zvonička na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 30. den – dopoledne - CHKO Beskydy: cca 5,5 km dlouhý výlet: Trojanovice - Malý Javorník – vrchol a rozhledna Velký Javorník, chata a NS Velký Javorník; Trojanovice - dřevěná zvonička
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!