Slovácko nejen kolmo, part 2 – Hluk, sv. Antonínek, Radošov a Louka (Nivnice 2020)

Naše zářijové slovácké putování pokračovalo, jen všední dny vystřídalo víkendové volno. Po dni narozeninových oslav nás zde čekal Den svateb, Tedy, ne že by někdo z naší skupiny najednou zatoužil po svazku manželském, ale vzhledem k tomu, že se blížilo předpokládané období podzimních vládních zákazů téměř úplně všeho, honil poslední možné termíny snad každý, kdo měl nohy a chtěl nebo musel tento úkon podstoupit.

Zkrátka a dobře nastala sobota 19. září a my se vydali vstříc dalšímu pěknému dni. Vynecháme-li krátké spočinutí u prvního ranního odvykacího, tak za první významnou zastávku můžeme považovat až návštěvu tvrze ve čtyřapůltisícovém městečku Hluk. Dějiny této stavby se píší od počátku 14. století a mezi její majitele patřili např. také Lichtenštějnové. A nečekala nás tady jen první významnější památka, ale i první svatba, první íčko a první (i poslední) zmrzlina.

Opouštíme Hluk, ale velmi rychle znovu brzdíme. Hlasité funění a chrochtání za pletivovým plotem nám hned prozradilo, že tady zřejmě nebude obora s jeleny. Za chvíli už se s námi kamarádili dva neskuteční giganti a hejno malých selátek. Pamatuji si, že jako dítě jsem u strejdy na statku viděl svini, která měla 320 kg, ale tady by snad i ona byla malým prasátkem …

Další nečekané zdržení nás čekalo hned v obci Ostrožská Lhota, kde u historizujícího kostela sv. Jakuba Většího z roku 1908 probíhala další svatba, tentokrát již v tradičních krojích a se zpěvy. Zaujaly nás nejen hlasy místních krásek, ale zejména atypické svatební vozidlo v podobě luxusního traktoru. Nepřekvapivý byl naopak fakt, že ženich se ze slavnostního aktu evidentně radoval méně než nevěsta …

Před námi teď bylo docela nepříjemné stoupání, kdy na poměrně krátké vzdálenosti musíme překonat více než stovku výškových metrů (chvilkami jsme dokonce záviděli těm, kterým už pomáhal elektrický pohon). Odměnou nám je návštěva poutního areálu sv. Antonínka, kterému dominuje stejnojmenný barokní kostel ze 17. století (ve skutečnosti je to „jen“ hodně velká kaple). Moc jsme se ale s areálem Tondy z Padovy seznámit nemohli, protože zde právě probíhala akce ve stylu „svatba kam se podíváš“. Tady už vypadali spokojeně skoro všichni. Asi měli radost, že jejich svatební investice nezmizely v nenávratnu. Česká republika se totiž právě začínala znovu uzavírat … a PES je - jak známo - pes.

Po výjezdu musel logicky následovat sjezd, který nás zavedl do Blatnice pod sv. Antonínkem. Tady pro nás žádná velká pozitiva – alespoň zpočátku – nepřipravili. Nejprve nás málem převálcovala divá srnčí zvěř, a poté nám byl podán burčák chuti nevalné (ne, že bychom se považovali za uznávané znalce, ale v chuťově lepším vzorku jsme cítili i jablka a ten druhý už byl totálně „přešlej“ – Pražákům i Polákům prý ale velmi chutnal).

Náladu nám spravil dobrý oběd, po kterém jsme se vydali k rozhledně Radošov z roku 2014. Jedná se o velmi zajímavou stavbu, jejíž podoba má připomínat číši vína. I když se nachází více než 100 m pod sv. Antonínkem, nabízí po zdolání 72 schodů výhledy na Velkou Javořinu, Buchlovské vrchy, Pálavu, Chřiby, Bílé Karpaty nebo Vizovické vrchy.

Naší další zastávkou se stává obec Louka, před kterou se ještě pokocháme pohledem na více než 200 m dlouhý železniční viadukt. V samotné Louce sice na první pohled zaujme kostel Panny Marie Růžencové z roku 1999, ale největší chloubou je barokní lidová zvonička s kapličkou, která byla dokonce prohlášena národní památkou. A protože je na lanýžové farmě Blatnička zavřeno, zajdeme (minimálně) na jedno …

Ve chvíli, kdy si objednám druhé, mi volá kamarád ze Zábřeha, který byl nějakou dobu i mým sousedem (je sice Sparťan, ale jinak slušný kluk … a v jednom „bestselleru“ se stejně píše, že máme “odpouštět svým viníkům“). Účelem telefonátu je pozvat mě i mé kolo na příští víkend do nedalekého Vlčnova. Dost dlouho jsem o tom vážně přemýšlel, ale předpověď počasí (ve finále překvapivě vyšla) mě nakonec od cesty odradila …

Potom nás již čeká jen sedlo bicyklu, Boršice s pietou u kříže, Slavkov a nedlouhý dýchánek na ubikaci v Nivnici.