Směřujeme na severovýchod republiky – 1. den – Úvaly-pivovar Libertas, Český Brod-procházka historickým městem, jezero Sadská (bývalá pískovna)

Z Plzně většinou vyrážíme na západ, jih a sever, ale východ, resp. severovýchod vždy nějak míjíme. Vloni v létě jsme se rozhodli to napravit. Když trasu plánuji, vždycky si zadám výchozí a cílové místo a trasu upravuji podle rozhleden a pivovarů - ty samozřejmě nesmíme minout. Jenže jich je tam tolik, že jsme zjistili, že se to vše za měsíc zvládnout nedá. Je nutné to rozdělit a něco si nechat i na příští rok.

Plánování bylo docela složité, protože kromě rozhleden samozřejmě chceme navštívit i řadu dalších krásných míst naší republiky. A protože se budeme pohybovat v chráněných krajinných oblastech, nepůjde jen tak zajet na kraj lesa a tam v dodávce přespat. Snažila jsem se tedy hledat i místa, kde by se přespat snad nechalo. Je pravda, že často to podle mapy vypadá dobře, ale nakonec to nevyjde, ale to už je riziko těchto našich výletů. Však ono to nějak dopadne.

Po zkušenosti z dřívějších dob jsem do plánu sepsala i přírodní koupaliště, v jejichž blízkosti se budeme pohybovat. Tam často bývají parkoviště, navíc koupačka po výletech je úplně ideální. Poznamenala jsem si na trase i prameny a studánky, kde bychom si mohli nabrat vodu alespoň užitkovou. Někdy s tím máme trochu problém. Tentokrát máme program dost nabitý, tak ať se nezdržujeme věcmi, které lze dopředu naplánovat. A protože tam je i dost turistiky, bude potřeba i dost vody na spláchnutí prachu a potu.

Z domova vyjíždíme okolo půl jedenácté, což je na nás docela dobrý čas. Jsme spokojeni.

Když jsme se začátkem měsíce vraceli ze severních Čech, měli jsme čím dál větší problémy s autozásuvkou. Chladící taška nám vyhazovala pojistky. Protože jsme minulý týden hlídali vnoučata, nebyl čas se tím zabírat. Jen jsme zjistili, že taška je v pořádku. Autoelektrikář čas neměl, aby se na to podíval. Nakoupili jsme tedy zásobu pojistek a naivně doufali, že problém bude částečně způsobený i horkým počasím, které v té době panovalo.

Pojistky jsem zabalila do některé z tašek – samozřejmě jsem mezitím zapomněla do které. Před domem nechceme dělat divadlo, zastavujeme až později na vzdálenějším parkovišti. Jen jsme je vyměnili, ozvala se rána a ze zásuvky se zakouřilo. To už bylo jasné, že je problém v autě a že chladit nebudeme. Tašku máme z domova nachlazenou, dobře zaizolovanou v dřevěné bedně s polystyrénem. Ještě jsme molitanem ucpali větrací otvory. Naštěstí se má ochladit. Tak snad se nám jídlo nezkazí.

Zásadně nejezdíme po dálnici, takže do Prahy jedeme po staré silnici. Trvá to déle, ale je to příjemnější. Až na to, že přes Mýto je cesta uzavřená, musíme to objet přes Žebrák. Ale nám to nevadí, času máme dost. Tudy jsme dlouho nejeli, tak si cestu užíváme. Praha naštěstí nebyla ucpaná, přes Barrandovský most a po městském okruhu to až na jednu malou výjimku docela pěkně jelo.

 

Z městského okruhu vyjíždíme směr Kolín. První zastávku máme naplánovanou v Úvalech. K tamější rozhledně nemíříme – tam jsme byli na jaře 2018. Na východním okraji města byl však 28. září 2019 slavnostně otevřen akciový pivovar Libertas. Montovanou ocelovou halu pivovaru postavili na místě bývalé betonárky. Základní kámen byl položen 22. prosince 2018. Výčep otevírají v 15 hodin, máme tedy ještě půl hodiny času. To je tak akorát popojet o kousek dál ke hřbitovu a tam si ohřát oběd.
Pár minut po 15. hodině zastavujeme u pivovaru. Je tu velké parkoviště i velké venkovní posezení. Uvnitř je snad celá stěna vyzdobená historickými plechovými vývěsními pivními tabulemi. Točí tu asi 5 druhů piv. Chvíli váháme, co s sebou koupit. Nakonec jsem si vybrala spodně kvašenou osmičku Bohemian Beer - na moji dnu je to jedinečné řešení. Ota si dal klasickou dvanáctku Bohemian Lager a shodli jsme se ještě na svrchně kvašené jedenáctce APA. Vše mají v dvoulitrových lahvích. Etikety zatím bohužel nemají, ale nový tácek Ota získal.

Dnes se nám smůla lepí na paty. Když jsem vytáhla foťák, abych vyfotila zajímavě vyzdobený interiér, objektiv se mi pořádně neotevřel. Musela jsem mu ručně pomoct. Přece takhle nemůžu všechny následující dny fotit. Už vidím, že si budu muset někde sehnat nový.

Bude nějaká možnost hned na první zastávce v Českém Brodě, významném historickém městě? Spojíme příjemné s užitečným. Trochu se protáhneme a ještě si prohlédneme něco zajímavého.

Trhovou osadu na řece Šembera založil pravděpodobně pražský biskup Jan I. v letech 1134 – 1139. Tudy vedla Trstenická stezka, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město byla povýšena r. 1268 s právem postavit si hradby. Trhy byly povoleny r. 1289. R. 1437 ho dokonce král Zikmund Lucemburský povýšil na královské město – od té doby má i svůj dnešní znak. Slibný hospodářský vývoj narušily požáry a samozřejmě i vše ničící třicetiletá válka. Od r. 1990 je historické jádro městskou památkovou zónou.

Zdarma parkujeme na záchytném parkovišti v Suvorovově ulici. Do centra jsme to měli jen dva bloky. Na náměstí Arnošta z Pardubic jsme nejdřív zahlédli kopii barokního sousoší Svaté Rodiny. Originál z let 1722 – 23 je uložen v Podlipanském muzeu.

Přibližně uprostřed náměstí stojí budova bývalé staré radnice, která byla postavena pravděpodobně již koncem 14. století. Podle písemné zprávy z r. 1402 patří mezi nejstarší radnice u nás. R. 1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města byla v letech 1741 – 1743 přestavěna barokně. R. 1849 ji město předalo okresnímu soudu. Nyní je kulturním centrem, kde je i infocentrum.

V severovýchodní části tohoto náměstí je kostel sv. Gotharda se samostatnou zvonicí. Jednolodní románský kostelík byl postaven r. 1136, tedy při založení osady. Jeho zbytky – pískovcové kvádry se zachovaly v sakristii. Současný kostel byl postaven r. 1350. Již během 14. století byl rozšiřován. Po požárech byl opraven ve stylu pozdní gotiky, v 17. století následovaly pozdně renesanční úpravy a v letech 1765–1776 barokní přestavba. V této podobě se nám kostel dochoval do současné doby. Kdy byla vedle kostela postavena zvonice se přesně neví. Byla zničena při vypálení kostela r. 1421. Ta současná kamenná 40 metrů vysoká renesanční zvonice byla postavena v letech 1578–1585. Tehdy stála v rohu hřbitova a až do 2. pol. 18. století měla cibulovou báň s lucernou. Před kostelem je výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého, kterou nechala z vlastních prostředků postavit r. 1900 manželka zdejšího starosty.

Je krásné počasí, pro focení naprosto ideální. Ještě párkrát jsem musela objektivu rukou pomoct a trnula hrůzou, kdy už nepůjde ani tohle. Najednou se foťák umoudřil a chová se konečně normálně. Na jak dlouho? To uvidím. Třeba tam bylo jen nějaké smítko a už to bude dobré. Nákup se tedy odkládá. Stejně tu není žádná možnost.

Z náměstí pokračujeme vpravo k hradbám a Kouřimské bráně. Kamenné hradby z velkých kusů permokarbonského červeného pískovce nahradily v letech 1343 — 1364 starší dřevěné opevnění. Po třicetileté válce r. 1656 bylo barokně upraveno. Do dnešní doby se dochovaly hradby na jižní, jihovýchodní a západní straně původního města i se dvěma baštami a jednou fortnou. Ze tří bran (Pražská, Kouřimská a Liblická) zbylo pouze pozdně barokní předbraní Kouřimské brány s deskou se znaky Svaté říše římské a královského města a s tabulkou s monogramem Leopolda I. a reliéfem císařské koruny.

Obcházíme hradby a ulicí Krále Jiřího se vracíme do centra. Abychom nešli stejnou cestou, u zvonice odbočujeme vpravo a pokračujeme přes Husovo náměstí. Tam jsou dva původně gotické domy s původními kamennými portály – ten významnější je z doby před r. 1421. Po požáru byl r. 1741 prakticky znovu postaven a po barokní přestavbě r. 1743  je v něm děkanství. V 18. století byl zvýšen o jedno patro. Na konci 19. století byla starší barokní omítka nahrazena novorenesanční fasádou. Děkanství je tam stále.

Na protější straně náměstí je budova základní školy, která byla r. 1863 postavena na místě zbořených středověkých jatek jako čtyřtřídní škola. Dnes tam jsou 3. a 4. třídy.

Na konci náměstí je vpravo novorenesanční budova radnice, která byla postavena v letech 1897 - 98 jako Občanská záložna. Ta tam měla sídlo do r. 1948.

Za rohem v Tyršově ulici je sokolovna, která byla postavena r. 1884 a přistavěna v 70. letech 20. století.

Nová radnice je na rohu náměstí Arnošta z Pardubic a Suvorovovy ulice. Vznikla spojením dvou středověkých gotických domů. V tom pravém byla od konce 15. století Královská hospoda – byla to nejhonosnější budova ve městě, kde se ubytovávaly vzácné šlechtické i královské návštěvy při cestě do Vídně nebo Kutné Hory. Dne 28. 1. 1800 zde nocoval i A. V. Suvorov, když se vracel domů po slavných vítězstvích. Původní kamenné znamení Habsburský dvouhlavý orel je uložen v muzeu. Po zrušení hospody r. 1920 zde krátký čas sídlilo gymnázium a také městský úřad (s přestávkou v letech 1960 – 2000).

Na parkovišti nás zaujala nedaleká dřevěná stavba. Jdeme se tam – do Jiráskových sadů ještě podívat. Park byl založen r. 1910 na místě zrušeného hřbitova. Z dřívější doby zde zůstal renesanční hřbitovní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice, který tu byl postaven r. 1560, když byl zrušen hřbitov v centru města u kostela sv. Gotharda. Zajímavostí je vlevo od vchodu zastřešená kamenná kazatelna. Ta byla přistavěna r. 1585 ve stylu saské renesance. Vedle kostela stojí nízká čtyřboká zvonice pravděpodobně z r. 1571 s dřevěným (dříve hrázděným) patrem. V době svého vzniku plnila funkci márnice. Vstup do tohoto areálu je brankou se zvoničkou. Byla postavena r. 1953 při přestavbě kostela pro potřeby Českobratrské církve evangelické.

V parku byl r. 1921 umístěn tzv. Husův kámen – 280 kg těžký žulový kámen s bronzovým reliéfem M. J. Husa. R. 1928 tam byl postaven Pomník úpravy sadů - také zvaný pamětní Kámen republiky. Je na něm reliéf T. G. Masaryka a státní znak. Je připomínkou 10. výročí samostatnosti našeho státu a současně i rekonstrukce parku.

Je hrozné horko, nikam jinam se nám jít už nechce. Navíc si myslíme, že vše zajímavé jsme už viděli. Jenže jsme netušili, že nedaleko – za řekou je v historické budově obnovena činnost pivovaru. Pivo se tady vařilo v mnoha měšťanských domech již na přelomu 13. a 14. století. V 15. a 16. století se město stalo pivovarnickou velmocí. V 16. století se vařilo již v 8 až 10 větších pivovarech. Během třicetileté války došlo k omezení vaření piva. Obecní pivovar zřízený r. 1654 nenavázal na starou tradici - neprosperoval, vařil špatné pivo. R. 1864 si pivovar na dnešním Husovo náměstí postavil na pozemku ve vytěženém lomu na kámen nové ležácké sklepy. Nový pivovar byl vedle postaven v letech 1884 – 1885. Byl poháněn párou a prosperoval – až do 2. světové války. Po znárodnění byl postupně likvidován, až byl r. 1968 zcela uzavřen. Vyráběly se zde psí konzervy, většina prostor fungovala jako skladiště. Výrobní zařízení bylo rozkradeno a budovy se rychle rozpadaly.
Na poč. 90. let ze zdí objektu rostou stromy. Takhle vypadající areál r. 1994 koupila společnost NOVETA - Pivovar Český Brod, s.r.o. a pustila se do oprav. Po 50 letech - dne 17. 12. 2018 uvařila první zkušební várku českobrodského piva. Nyní se v pivovaru nechá koupit sudové a lahvové pivo, točí ho v některých českobrodských restauracích. Tak snad sem někdy zajedeme, abychom mohli posoudit kvalitu tohoto piva. Snad problémy během koronavirové pandemie zvládne a nezanikne.

Protože o pivovaru nevíme, odjíždíme. Máme žízeň a už nechceme nic dělat. Do svých poznámek jsem si zapsala, že ke koupání a snad i na spaní by mohlo být vhodné jezero Sadská – bývalá pískovna. Písek se zde těžil v letech 1972 - 1992.  Od té doby je oblíbeným místem ke koupání. Směřujeme tam. Odbočujeme k němu ve stejnojmenném městě. Parkuje se na velké louce. U vjezdu je napsáno, že se tu nesmí stanovat a že tu nesmějí volně pobíhat psi. Že by se tu nesmělo spát v autě se nepíše. To je to, co potřebujeme.

Vyhlédli jsme si pěkné místečko, dali každý trochu svého piva a jdeme k jezeru. Jsou tu nádherné písečné pláže, je tu dokonce i možnost občerstvení, i když to nepotřebujeme. Voda je čistá, dokonce i teplá, ale stále ještě osvěžující. Takový závěr dne se nám líbil. Pěkně jsme si zaplavali a dali si večeři z vlastních zásob. Jen s křesílky zatím neprovokujeme. Je tu stále dost lidí a u kiosku stáli policajti.

Zatím povlékám naše polní lůžka, uklízím oblečení, jídlo a další drobnosti, aby to zabralo co nejméně místa a bylo to po ruce, když se to bude potřebovat. Stejně však občas něco hledám. K večeru začínají kousat komáři. Raději zalézáme dovnitř. Ještě chvíli posloucháme rádio, mezitím i policajti odjeli. Zjišťujeme, že v dalších třech autech se také chystají na spaní. Tak nás snad nikdo nevyžene a do zítra tu v pohodě vydržíme..

Směřujeme na severovýchod republiky – 1. den – Úvaly-pivovar Libertas, Český Brod-procházka historickým městem, jezero Sadská (bývalá pískovna) na mapě