Zimní malá hřebenovka

Výjezd ze sedla  •  Fotografie (47)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (47 fotografií)

Kolem sjezdovky

Lom

Vstoupit do fotogalerie (47 fotografií)

Včera bylo nádherně a výlet na Rabštejn se vyvedl. Když už ta zima hezky nadělila, přišlo mi líto neděli sedět doma. Navíc jsem chtěl něco nového nafotit, řekl jsem si, že by byla zajímavá Malá hřebenovka. To znamená Ramzová – Červenohorské sedlo. A protože většinou jezdíme od Ramzové (s pomocí lanovky), tentokrát ze sedla, nakonec autobus jede nahoru skoro do stejné výšky jako je Černava, takže převýšení je vlastně podobné. Po dojezdu jen malá zastávka v bufetu na dobrou bramboračku. Nakonec potkávám i nějaké známe, takže musíme probrat pár zajímavostí z hor, než se rozprchneme za svými cíli.

Z červeňáku je tradičně cesta vyrolbovaná, dnes dokonce čerstvě, sníh má stabilní teplotu, modrý vosk pod patu je v teplotě kolem -5° ideální. Záplavy sněhu jsou ovšem impozantní a skulptury, které sníh a vítr na některých stromech vytvořily stojí za to. Z rozhovoru se skialpinistou se dozvídám, že horská služba měřila výšku na Červené hoře (je tam lavinový svah ve Sněžné kotlině), výška 3,3 m, to už tedy stojí za to. Vřesovka je taky celá obalená sněhem, starý kříž z kostelíku vyčnívá v úrovni stopy, to je tedy dílo. Na Červené hoře rolba končí, dál už je tedy jen stopa od běžkařů. I Kamenné okno je daleko víc zapadané, než jak jsme tu byli třeba loni. Sjezd do sedélka Pod Vřesovkou je sice prudký, naštěstí se dá objet ve slalomu po loukách. Stoupání na Trojmezí je dosti muldovité, takže nic moc. Je škoda, sem rolba nesmí, že alespoň občas Horská služba sem nedojede skútrem, ten by alespoň část nerovností srovnal. Ovšem – za mlada jsme tak jezdili pořád, tak nevím proč si stěžuju.

Kupodivu výstup na Keprník není už tak obtížný (na Trojmezí jsem domazal), nahoře sice fouká, ale není to na zmrznutí. Je trošku opar, takže výhledy nejsou dnes úplně čisté, nicméně zdá se, že za Kraličákem je nějaký bílý flek, to by mohly být i Krkonoše, na východě toho k vidění (mimo Jeseníků) moc není, je vlastně to severovýchodní proudění, ačkoliv suché, přeci jen nějaký mráček přižene a Jesníky to vše zadrží. Takže po čase je inverze v Jeseníku, u nás na jihu je jasno. Část sjezdu s Keprníku taky objíždím po horské louce, zbytek po cestě, samozřejmě je dost krkolomná, ale to už bude chata na Šeráku, místo k oddychu. U projíždějících běžkařů jsem se informoval, jak vypadá cesta na Černavu- údajně je potlapaná od pěších, takž to vezmu po sjezdovce, první úsek na Mračnou je vlastně rovinka, pak je sjezdovka -červená. Jak to jde tak traverzem, kousek pěšky a zase na lyžích. To se mi ještě u dojezdu pletla nějaká starší sjezdařka, kterou jsem na běžkách předjížděl. Z Černavy pak sjezd po turistické cestě, naštěstí dosti projeté od lyžařů, tak se dá i dobře plužit. Na nádraží dorážím včas, asi 10 minut před vlakem...

Autor: Bobkart

Další články autora: 2459

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli