VZPOMÍNKY NA VÁLKU POMÁHAJÍ BUDOVAT MÍR

Na trentinské frontě v těžkých horských podmínkách bojovali vojáci z mnoha zemí. Vzpomínky na místa tvrdých bojů a prezentace iniciativ pro posílení dialogu zemí v Evropě a na celém světě. Toto svědectví vyplývá ze skutečnosti, že naše území zažilo „na vlastní kůži“ první světovou válku, od jejíhož vypuknutí uplynulo sto let.

Trentino v období První světové války prožilo jeden z osudových okamžiků své historie: v srpnu roku 1914 byli tehdy rakousko-uherští občané vysláni bojovat na ruskou frontu, ale v květnu roku 1915, se vstupem Itálie do války, se válečný konflikt rozšířil i přímo na jejich území. Získat Trento (a Trieste) bylo pro Italské království hlavním cílem válečného konfliktu a trentinští občané byli nuceni učinit významné rozhodnutí: zůstat věrni královi nebo upřednostnit své vlastenecké cítění a vystavit se tak nebezpečí zajetí a odsouzení za zradu. Pro občany Trentina tyto okamžiky představovaly osudový zlom.

Od roku 1915 do roku 1918 se toto území proměnilo na válečné pole s dlouhou frontou vedoucí přes údolí, hory a alpské vrcholy, kde byla vojska nucena bojovat nejen s nepřátelskými vojsky, ale i s drsnými horskými podmínkami. Pod názvem „bílá válka“ se skrývá celá řada bitev, které se odehrávaly mezi ledovci ve vysokých nadmořských výškách.

Pro umožnění těchto tvrdých bojů byly v trentinských horách vybudovány několik set kilometrů dlouhé cesty, které zpřístupnily dosud nedotčená, vysoko položená místa: v následujících desetiletích tyto cesty byly a jsou intenzivně využívány místními občany a milovníky hor z celého světa. V rámci světového konfliktu neměla trentinská fronta rozhodující roli, ale v zákopech a velmi těžkých podmínkách bojovali vojáci z mnoha evropských zemí.

První světová válka po sobě zanechala nesmazatelnou stopu a smutné vzpomínky: v roce 1915, kdy muži již několik měsíců bojovali na dalekých válečných frontách, bylo téměř sto tisíc žen, dětí a starších občanů násilím vyhnáno ze svých domovů. Ze svých měst a obcí postižených válečnými konflikty byli tito občané odvezeni do jiných lokalit střední Evropy, konkrétně do Čech, na Moravu, do Rakouska, ale též do Itálie. Trentino a trentinští občané se tak stali očitými svědky evropského konfliktu a hlavními protagonisty setkání s mnoha kulturami „starého kontinentu“.

Dnešní vzpomínka na tyto skutečnosti, procházka po cestách vybudovaných pro válečné účely, prohlídka pevností a vojenských staveb, pohled na zákopy a válečné stezky. To vše vytváří pro Trentino podnět pro posílení a upevnění míru a vzájemné spolupráce evropských zemí.

V roce 2014 vznikla stejně jako v celé Evropě i zde řada iniciativ, připomínajících tragické události, ke kterým došlo před sto lety: v Trentinu začala mobilizace v roce 1914, rok před vstupem Itálie do válečného konfliktu. V celém regionu již dlouhá léta usilujeme o restaurování a obnovu historických objektů a památečních míst, z nichž mnohé jsou dnes místa expozice zaměřená právě na toto tragické období: celý trentinský region se svými muzei, monumenty, pevnostmi, zákopy, válečnými stezkami, tunely a dalšími stavbami, které jsou přímým svědectvím událostí, ke kterým došlo před sto lety, může být považován za Pamětní park.

Symbolickým místem a památníkem je bezpochybně zvon „Maria Dolens“ v Roveretu, realizovaný v roce 1925 roztavením bronzových děl všech armád, které se zúčastnily první světové války.

Na Stezce míru vedoucí od průsmyku Passo del Tonale až na vrchol Marmolada se dosud nachází spousta historicky významných míst, která byla dějištěm krvavých bitev. Bylo zahájeno mnoho významných iniciativ: v nedávné době bylo zrestaurováno mnoho pevností a zákopů a další budou znovu zpřístupněny během několika příštích let; z tajících ledovců se vrátila na světlo celá řada pozůstatků, které zůstaly téměř ve stejném stavu, ve kterém byly ponechány na konci války, v roce 1918.

Návštěva některých z těchto míst vyžaduje dobrou atletickou přípravu, ale ve většině případů jsou pamětní místa snadno přístupná pro každého. Stačí si vybrat.