Bad Gastein – kostel sv. Prima a Feliciána (Preimskirche, Pfarrkirche Hll. Primus und Felizian)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Atypickou dominantou rakouského lázeňského městečka Bad Gastein je kamenný římsko-katolický farní kostel sv. Prima a Feliciána. Atypickou proto, že při většině pohledů na něj vidíte tuto sakrální památku hluboko pod sebou. Koneckonců ani patroni tohoto chrámu nejsou až tak obvyklí. Stejně jako jeho zdejší evangelický kolega je i tento kostel neogotický a byl postaven ve II. polovině 19. století. Hlavní oltář dokonce vznikl až v roce 1953. Přesto je historie největšího kostela v Bad Gastein podstatně delší a začíná již ve 12. století. Pravděpodobně roku 1122 byla totiž zdejší kaple rozšířena do podoby kostela. Ten pak byl v roce 1639 stanoven jako Seelsorgkirche (pastorační kostel, tedy místo poskytující pastýřskou duchovní křesťanskou péči – vlastně něco jako psychoterapie). Kostel měl vždy problémy se stabilitou, což bylo dáno prudkostí svahu, ve kterém stojí. Možná i proto musel být často rekonstruován; jen v zaznamenaném období let 1636 až 1706 jej to postihlo celkem pětkrát, což dává průměr jednou za 14 let. V letech 1720 až 1736 byl postaven kostel nový, a to podle plánů Oswalda Stuelebmera. I jeho historie se uzavřela velmi brzy, konkrétně rokem 1858.
V roce 1866 pak byl položen základní kámen nového kostela, jehož podobu navrhl okresní inženýr Pieschel. Stavbu zde tradičně vedl Jacob Ceconi a v roce 1876 byl kostel vysvěcen. I tento chrám však musel být rekonstruován již v letech 1953 až 1954 i v roce 1974. Neogotický farní kostel v Bad Gastein je orientován od severu k jižnímu průčelí s věží. Stojí na východním svahu Tallehne, a zřejmě i proto mu ke stabilitě pomáhá opěrná zeď, skrývající rovněž jeho sklepení. Chrám z kvádrového zdiva je jednolodní, Najdene zde množství stupňovitých pilířů, lomených oblouků i oken s pseudogotickými kružbami. Průčelní věž se vstupním portálem má čtyři podlaží, rovnoměrně rozdělená čtyřmi římsami. Završuje ji špičatá helmice nad trojúhelníkovými štíty. Na severovýchodním nároží se nachází dvoupatrová sakristie.
Křídlový hlavní oltář pochází z roku 1953 a jeho autorem je sochař Jakob Adlhart. Jeho součástí je krásná gotická socha Madony. Pochází z období okolo roku 1490 a je – druhotně - umístěna ve středu hlavního oltáře. Na křídlech oltáře Adlhart zobrazil výjevy mučednické smrti sv. Prima a Feliciána (Primus u vodopádu, bičování, smrt v Koloseu, Felicián se džbánem, objev lázní). Další Adlhartův oltář vznikl v roce 1980 a jeho součástí je postava Bolestného Krista od Meinrada Guggenbichlera, pocházející z roku 1710. Součástí mobiliáře současného chrámu jsou ještě např. socha sv. Josefa z první poloviny 18. století, kazatelna v pseudogotickém slohu, pod galerií stojící barokní socha sv. Judy Tadeáše z roku 1750 nebo neogotické sousoší Ukřižování. Ve věži se nachází také obraz (kopie z roku 1846), zobrazující historickou podobu Bad Gastein. Okenní vitráže vytvořil v roce 1953 Josef Widmoser. Chrámové - a rovněž pseudogotické - varhany byly postaveny v roce 1874 a jejich tvůrcem je Matthew Mauracher st.
Zcela na závěr par slov o bratrech, kterým je kostel zasvěcen. Svatí Primus a Felicián(us) jsou mučedníci, o kterých se toho moc neví. Snad jen základní údaj o tom, že to – údajně – byli vznešení Římané, kteří se na stará kolena stali horlivými křesťany. A to tak horlivými, že jim raději setnuli hlavy. Měli velmi kladný vztah k vězňům, kterým prý poskytovali veškerou útěchu. Později se stali patrony lázní a jejich atributy (a že jich je) jsou důtky, šelmy, meč, palma, řetěz nebo znázornění jejich mučednictví (prorážení rukou, lití olova do úst).