Basilej - Prostřední most (Basel – Mittlere Brücke)
Mittlere Brücke je jednou z mnoho cenných historických památek švýcarské Basileje. Tento most, jehož oficiální název zní Mittlere Rheinbrücke, patří k vůbec nejstarším spojnicím obou břehů Rýna. Vždyť poprvé se po něm mohli lidé projít již v roce 1224 a brzy se stal jednou z nejvytíženějších dopravních cest období středověku. Dnes je tento most považován – spolu s baziliškem a katedrálou Münster – za jeden ze symbolů města.
K výše uvedeným řádkům je ovšem potřeba doplnit také informaci o tom, že je tento most sice uváděn jako nejstarší most mezi švýcarským pramenem řeky a jejím ústím do Severního moře, ale také že většina mostů přes Rýn má v „rodném listě“ uvedeno jako „datum narození“ 20. století. Koneckonců i tento most bývá občas uváděn jako technická stavba z roku 1905.
Zajímavé jsou okolnosti vzniku prvního basilejského mostu. Vše začalo v roce 1223, kdy zdejší biskup Heinrich von Thun dočasně převedl katedrální poklad na židovského lichváře, který mu následně zapůjčil peníze na stavbu Prostředního mostu. Ten se brzy významně podílel na rozvoji obchodu ve městě. A mýto za jeho přechod připadlo biskupovi, tedy následně zdejším Židům. Osvobozeny od něj byly jen dva kláštery, které ovšem na stavbu mostu také přispěly.
V letech 1903 až 1905 prošel starý most rekonstrukcí, během níž byl – jak je v tomto kraji dobrým zvykem – dvěma německými firmami celý přestavěn. V té době jej nahradil provizorní dřevěný příhradový most. Původní „Starý most“ byl označen jako „Rýnský most“, zatímco žulová novostavba se stala „Prostředním mostem“, protože už se nacházel uprostřed dalších dvou mostů.
Most je dnes 192 metrů dlouhý a 18,8 m široký. Má sedm oblouků - šest z nich se klene nad hladinou Rýna a jeden nad stezkou podél pravého břehu řeky (zajímavé je, že tato strana řeky bývá označována za basilejské Nové Město, ale čtvrť Kleinbasel za staroměstskou). Nad centrálním pilířem se nachází Mostní kaple (Brückenkapelle) známá pod jménem Käppelijoch.
Na závěr ještě několik zajímavostí.
Most byl naposledy kompletně zrekonstruován v roce 2002. Jeho vzhled už se ale tehdy nijak neměnil. Na počátku roku 2015 byl most uzavřen pro soukromá motorová vozidla a o dva roky později byly chodníky na obou stranách mostu rozšířeny o 40 cm.
Svým způsobem je basilejský Prostřední most také malou uměleckou galerií pod širým nebem. Přímo na mostě se nachází socha Amazonky vedoucí koně od Carla Burckhardta. Jedná se o poslední dílo tohoto sochaře a Amazončin bronzový odlitek byl dokončen až po jeho smrti. Socha Helvetia auf der Reise (Helvetia v pohybu) od Bettiny Eichin pochazí z roku 1980 a představuje alegorickou ženskou postavu, která odložila kufr, usadila se na zdi novoměstského předmostí a dívá se zamyšleně přes Rýn. Poslední dílo se jmenuje Lagerstätte (v překladu Vklad, Lože nebo Naleziště), nachází se ve vodách Rýna u prvního mostního pilíře při pravém břehu a – pokud není zrovna pod hladinou řeky – zobrazuje symboly tří čestných společenství, kterými jsou Gryf, Divý muž a Lev, ležící na katafalku. Autorem tohoto díla z roku 1992 je Ludwig Stocker … a dá se oprávněně předpokládat, že si ho moc návštěvníků Basileje neprohlédlo.