Chrám sv.Václava ve Světlé nad Sázavou

Prapůvodní raně gotický sakrální objekt byl na půdorysu kříže u městského rynku vystavěn zřejmě už před rokem 1207. První zmínka se o něm ale objevila až roku 1318, kdy patřil benediktýnskému klášteru ve Vilémově. Před polovinou 14.století se stal kostelem farním. Renesanční přestavbou si prošel za Buriana III.Trčky z Lípy, ta barokní jej „postihla“ za hraběnky Černínové a při ní byly ke chrámu přistavěny dvě boční lodi. Od roku 1758 je označován jako kostel děkanský. Nad vstupem se tyčí hranolová, asi 35 m vysoká věž zvonice, na níž zaujme horní dřevěné patro napodobující středověké podsebití. Tuto podobu věž obdržela LP 1821. Dnes jsou vní zavěšeny čtyři zvony, bohužel ten nejstarší jménem Jan Evangelista, který kostelu v roce 1506 věnoval Mikuláš II.Trčka z Lípy, byl za druhé světové války odvezen, roztaven a použit pro válečné účely. (Od téhož dárce se ale až doposud dochovala cínová křtitelnice.) Dnes je nejstarším kostelním zvonem sv.Václav z roku 1569 a umíráček byl věnován hrabětem Kolowratem Krakowským v poslední čtvrtině 18.století. Ty dva nejmladší zvony do věže přibyly až roku 1976 a byly odlity v Brodku u Přerova ve zvonařské dílně Lautitie Dytrychové.

 

Původní jednolodní orientovaná stavba byla až do roku 1800 obklopena hřbitovem, ten byl pak zrušen a zachovala se jen ta ze tří stran kostel obklopující ohradní zeď. Před vstup byla z různých částí města přemístěna pětice soch světců. Tu z roku 1884 – sv.Václava, vysochal šéf místní kamenické firmy Josef Podpěra, zbylé čtyři už na první pohled prozrazují svůj barokní původ. Jedná se o sv.Barboru, Jana Nepomuckého, Floriána a Josefa s Ježíškem.

 

V interiéru chrámu můžeme obdivovat rovněž převážně barokní mobiliář. Za hlavním oltářem jsou umístěny tři barevné okenní vitráže zobrazující sv.Václava, Prokopa a Vojtěcha. Vytvořil je v roce 1951 Karel Putz, žák Maxe Švabinského, podle návrhů svého učitele a mistra.

Pod oltářem je umístěna hrobka pánů světelského panství – spočívají v ní pozůstatky příslušníků rodů Trčků z Lípy a Kolowratů Krakowských.

Kromě tohoto hlavního se v chrámu nacházejí čtyři boční oltáře. V levé lodi zasvěcené sv.Janu Nepomuckému a sv.Anně, v lodi pravé pak Panně Marii a sv.Josefu.

 

Z gotického období se dochoval strop chrámové lodi se žebrováním a na klenbě uvidíme i erby majitelů světelského panství a kostela, počínaje LP 1207 a rokem 1912 konče. Ozdobou interiéru je i šestice rozměrných maleb od Ignáce Raaba, pocházející z kláštera v Sedleci. Varhany z počátku minulého století se ukrývají v původní barokní skříni. Za zmínku stojí ještě kazatelna se znakem kříže a kotvy (symbolů to víry a naděje) a nad ní umístěná skulptura Mojžíše svírajícího v roku desky s Desaterem.