Havlíčkobrodský chrám Nanebevzetí Panny Marie

Jeho mohutná silueta je už z dálky vidět za severovýchodním otevřeným cípem hlavního městského rynku. Předchůdcem dnešního chrámu byl raně gotický objekt, rozšířený ve čtrnáctém století na dvoulodní. V té době byl v majetku Řádu německých rytířů, jejímuž držení učinil konec rok 1442 – neblahý to letopočet, kdy město, jeho obyvatele i kostel zlikvidovali husité.

Z nejstaršího období zkázu „přežila“ dolní část věže s mocným sedlovým portálem v severní stěně chrámové lodi a předsíň se zbytkem křížové klenby na severní straně kostela. V hranolové věži se zachovala gotická okna. Dostavěna pak byla roku 1570 (a s ní zřejmě i celý chrám) donátorem Františkem hrabětem z Thurnu. Dnes tato impozantní věž dosahuje výše víc jak padesát metrů a je zastřešena jehlancovitou střechou nahoře ozdobenou lucernou a cibulovitou vížkou s orlem.

 

Před polovinou patnáctého století kostel vlastnila kališnická církev. Dvoulodní hala byla v té době zakryta jednoduchým trámovým stropem, zaklenutí valenou klenbou bylo dokončeno až roku 1637. Přitom byly zbořeny sloupy oddělující obě lodi, díky čemuž se stal chrám opět jednolodním. Jeho výsledná podoba pochází od rekonstrukce z počátku 18.století. Tehdy byly vystavěny také dvě kaple v presbytáři, nová sakristie a k severní straně kostela se „přilepily“ dvě kaple. Nad presbytářem se tyčí mohutná kupole zdobená freskami J.Stevense ze Steinfelsu, díky níž nad původním renesančním interiérem převážila barokní podoba. Kulturní památkou (tehdy ještě Československé socialistické republiky) byl kostel Nanebevzetí Panny Marie vyhlášen roku 1958.

 

Osu hlavního oltáře z druhé půle 17.století tvoří trojí vyobrazení Panny Marie s řadou soch. Ve skutečnosti je těch skulptur na něm šestnáct a nechybí např. sv.Roch, Šebestián, Prokop, Václav, Vít, Vojtěch, Petr a Pavel, Josef a Jáchym. Oltář je vysoký 17 metrů, ale autoři jeho obrazů, řezeb a soch bohužel zůstávají v anonymitě. Kromě tohoto hlavního se v chrámu nachází množství oltářů bočních. Čtyři v chrámové lodi, další čtveřice v presbytáři, dva v samostatných kaplích a poslední pár v kaplích chrámové lodi.

 

K nejcennějším kaplím patří ta, zasvěcená patronu města – sv.Ondřeji. Její oltář zdobí i ležící plastika sv.Rozálie. V kapli sv.Barbory je zobrazeno slavnostní uvítání světice v nebi a kaple sv.Mikuláše se může pochlubit nádhernou Immaculatou. Ty ostatní kaple zasvěcené sv.Floriánu, Janu Nepomuckému a Čtrnácti svatým pomocníkům už jsou o něco skromnější.

 

V presbytáři je vpravo umístěn oltář sv.Fratiška z Paoli a nalevo sv.Antonína z Padovy. Poslední dva oltáře jsou k vidění v průčeních rozách hlavní chrámové lodi a jsou zasvěceny svatému Josefu a svatému Ignáci.

Dále se v chrámu nachází velmi cenná renesanční křtitelnice podoby zvonu a hodnotná barokní kazatelna.

 

Ve věži kostela visí jeden z nejstarších zvonů v celé republice – Vilém, pocházející z roku 1335! Kromě toho zvon sv.Václav a Barbora a k vidění jsou tu staročeské hodiny s 24 hodinovým ciferníkem. Vyhlídková plošina věže, z níž se otvírá krásný pohled dolů na město, je veřejnosti přístupna pouze v letních měsících . Sice každý den, ale jen v době mezi 14.30 – 15:15.

 

Závěrem snad jen to, že ta veliká barokní kupole i mohutná hranolová věž jsou k objektu chrámu umístěny asymetricky.