Havlíčkův Brod - hlavní náměstí

Po skončení druhé světové války byl roku 1945 Německý Brod přejmenován na Havlíčkův Brod a po slavném literátu, který zde prožil velkou část svého života, dnes nese jméno i svažitý, ale velice krásný a prostranný hlavní rynek. Dosahuje rozměrů asi 100 x 60 metrů a je ze všech stran lemován starými měšťanskými domy s půvabnými štíty. Nejdominantnějšími a nejhezčími staveními Havlíčkova náměstí je na jeho jižní straně Stará radnice, v jihozápadním cípu Nová radnice, v severozápadním Havlíčkův dům a severovýchodní stranu dotváří kulisa chrámu Nanebevzetí Panny Marie s mohutnou věží, který ale byl vystavěn už mimo rynek. Náměstí napříč protíná silnice spojující Dolní a Horní ulici, takže je jeho plocha v podstatě rozdělena na dva trojúhelníky, přičemž ten horní zdobí Mariánský sloup a spodní kamenná kašna. V domech vypínajících se okolo rynku nalezne návštěvník několik pohostinných zařízení, jako třeba Radniční restauraci, Spinky Frost, Favole di Pizzo, restauraci Rebel na Rynku, Piombino a restauraci U Zlatého lva.

 

Mariánský sloup pochází z 18.století a stojí na osmiboké základně, jež je „oplocena“ balustrádou. Na jeho vrcholu je umístěna socha Panny Marie, pod ní jsou po obvodu rozestavěny sochy světců – sv.Jana Nepomuckého, Ondřeje, Václava a Floriána a v nice je umístěna soška svaté Rozálie.

 

O vznik Koudelovy kašny se podle ústní lidové slovesnosti přičinil místní pekař Koudela. Na začátku osmnáctého století nahradila původní gotickou kašnu a vystavěl ji mistr sochařský Jan Václav Prchal. Jejím nejdominantnějším prvkem je socha Tritóna. To, co nad svou hlavou pozdvihuje levou rukou, není klobouk, ale kruhová nádrž s delfíny.

 

Stavení Nové radnice (též Stará rychta) má svůj původ ve 13.století a z té doby zůstala zachována klenutá vstupní síň s centrálním sloupem. Současná podoba interiérů vznikla na konci 19.století a novobarokní fasáda roku 1913. Původně byl v budově pivovar a hostinec „U Zlatého jelena“, pak byly její interiéry přizpůsobeny pro vojenská kasárna (až do roku 1884). Po odstěhování vojáků a nových úpravách byla přeměněna na radnici a dnes je sídlem Městského úřadu.

 

Stará radnice vyrostla na parcele dvou gotických domů. Poznáte ji podle honosného renesančního štítu, věžičky s hodinami a pod ní umístěným „smrťákem.“ Oficiálně se ale jmenuje Brodská smrt a je to prý kostra hlásného Hnáta, který chtěl roku 1472 město vydat Jihlavanům. Za svůj podlý čin byl odsouzen k smrti a navěky potrestán tím, že byl jeho skelet zavěšen na fasádu radnice a dodnes straší nezbedné děti domorodců a potomky návštěvníků odjinud.

 

K nejkrásnějším stavením na horním konci náměstí bezpochyby patří Havlíčkův dům, i když ten už se vypíná na začátku Horní ulice. Opravdu těžko přehlédnout tento skvostný objekt s věžičkou a kamenným arkýřem. Z původní pozdně gotické podoby se zachovala valená klenba a sklepy, z renesanční přestavby klenby v přízemí a dřevěný malovaný strop v prvním patře.

Rodina Havlíčkova dům obývala do roku 1832, pak jej vdova Havlíčkova prodala Městské spořitelně. Novogotickou úpravu stavení později provedl stavitel František Schromanz. Dnes je dům v majetku města a je v něm umístěno muzeum s expozicí „Po stopách Karla Havlíčka v Německém Brodě“, doplněné památkami na spisovatele a jeho rodinu.

 

K dalším krásným a památkově chráněným měšťanským stavením, jež mají pozdně gotické či renesnanční interiéry (a jejichž venkovní podoba většinou prošla proměnou na přelomu osmnáctého a devatenáctého století) patří např.dům Hanusovský, Pešíkovský, Malinův, Hankovský, Kašíčkovský, Bohmovský, Romencovský, Jáchymovský, Dům U Zlatého lva, U Bílého koníčka a U Černého orla.