Hlavní věž hradu Sovinec

Odposlechuto na jiné historické památce:

"Maminko a co je to ten hrad?"

"Hrad je hrad!" odvětila mladá matka a zahleděla se do hloubi obrazovky svého mobilního telefonu.

"A proč má ten hrad takovou velikou kulatou věž?" nedalo pokoj zvědavé dítě.

"Nevím... a přestaň otravovat, nebo ti nekoupím žádnou zmrzlinu!" odsekla rodička a dál serfovala Facebookem na svém chytrém telefonu.

Bylo mi líto toho děcka, ale hlavně jeho matky - té asi nikdo nečetl před spaním pohádky, a tak nikdy nepoznala úchvatný svět králů, princezen, princů a statečných rytířů, kteří se na takovýchto místech vyskytovali... a bohužel nejspíš ani ve škole nedávala pozor. Protože pak by přece musela vědět, že tyhle největší válcové hradní věže se nazývaly bergfrity a sloužily jako... ale to vy, milí čtenáři, přece všichni dobře znáte.

Ozdobou Hradu Sovince byla jeho vysoká válcová věž už od jeho založení bratry Pavlem a Vokem z Húzové před rokem 1333. Rod prvních pánů ze Sovince (jak se pak začali psát) se k bydlení spokojil s jednoduchým palácem, stojícím hned u mohutné obranné věže. Ta stála na nejvyšším místě skalnatého návrší, které bylo vybráno k vybudování opevněného sídla. Věž a palác byly obklopeny hradbami... a to bylo v té době všechno. Sovinecký bergfrit se nám sice zachoval až do dnešních časů a tvoří neodmyslitelnou dominantu hradu, ale v průběhu věků prošel mnohou proměnou. Věž, vystavěná na osmibokém plném podstavci, byla napřed přestavěna ve stylu pozdní gotiky a mnohem později se její horní část dočkala i proměn ve stylu baroka. Jak je možno se dočíst v historických pramenech, původně byla mnohem vyšší, ale v roce 1784 byla zasažena bleskem a spolu s ní vyhořela i část hradu. Řád německých rytířů sice hrad opravil, ale původní starý palác při požáru zanikl a samotná věž už nebyla do původní výše nikdy dostavěna.

Díky tomu, že stojí na nejvyšším místě skalnatého hradního jádra, zdá se mnohem vyšší i dnes, ale za tento optický klam může v době jen nedávno minulé romantický přistavěný dřevěný Ochoz a špičatá nádstavba střechy. Vlastní válcové těleso věže měří pouze asi 20 metrů. Díky novému Ochozu se stala věž věží vyhlídkovou a věřte, že to odsud viděné panoráma skutečně stojí za to! Navíc se ten, kdo se vyšplhá po všech těch schodech až nahoru, může v posledních dvou patrech věže potěšit také prohlídkou fotogalerie a starých turistických známek. Věž je součástí prohlídkové trasy, ale její návštěva je individuální, časově neomezená a nikdo na vás netlačí, abyste toho koukání po kraji (a dolů na hrad) už nechali, neboť vás čekají další expozice... takže díky za to, že tady na Sovinci jeho správci používají zdravý selský rozum!

Já osobně jsem tady byl už třikrát. První návštěva s rodiči se odehrála v roce 1976 a tehdejší prohlídka hradu se skládala jen z procházky po nádvořích pod hradními ruinami (zastřešena tehdy byla jen bašta pod věží), na nejvyšším bodě hradní skály vám průvodce odvykládal historii hradu, vy jste se rozhlédli po okolí, a tím exkurze po Sovinci skončila. Mohutný hradní bergfrit byl tehdy ruinou bez střechy, veřejnosti nepřístupný a vypadal, že se jeho podoba od roku 1945, kdy celý hrad vyhořel, od té doby nezměnila... Teď, po letech je hrad téměř k nepoznání, neboť se po rozsáhlých rekonstrukcích změnil v hrad přímo pohádkový.

A za to patří všem, kteří se podíleli a podílejí na jeho záchraně, můj vřelý dík!