Jesenické "Zámčisko"
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Lidové slovo Zámčisko označovalo místa, kde se nacházely Trosky nějakých prastarých feudálních staveb. U nás na Valašsku se tak dodnes nazývá skalnatý vrchol Klášťova nad Přehradou Bystřičkou, na němž zůstaly stopy po zaniklém templářském hrádku. Zámčisko je také druhé jméno vrcholu "Kopců" vysoko nad známými Čertovými skálami. Tady ale do kraje neshlížely pyšné hradní zdi, ale skalnatý vrchol s přírodními příkopy a tajemnými rozsedlinovými jeskyněmi kdysi dávno obkružoval val pravěkého hradiska. Na "Zámčisku" v Hrubém Jeseníku, které se nachází vysoko v údolí Divoké Desné, ale žádné feudální opevnění nikdy nestálo. Možná lidé toto místo v kotlince nad soutokem potoků pojmenovali podle mohutné rozeklané skalní hradby, jejíž "zbytky" i dnes evokují představu romantického hradního sídla. Podle zachovalé fotografie z roku 1984 se v čele skal nad údolím původně zvedal mohutný a členitý skalní útes, od kterého doleva do Medvědího žlebu spadalo několik věžovitých skalních pilířů. Po roce 1989 se ale i přes protesty ochranářů pokračovalo v původním projektu výstavby vodních děl Dlouhé stráně. Čelo skalnatého "Zámčiska" - (ve jménu dostavění Gigantu uprostřed neporušené přírody CHKO Jeseníky), tak navždy zmizelo z povrchu zemského, neboť zde byl zřízen veliký lom. Vytěžená hornina byla odsud přemístěna hlavně na stavbu horní nádrže vodní elektrárny a na zbudování přístupových cest v okolí.
Návštěvník, procházející dnes vzhůru údolím po zelené tur.značce, zahlédne nepřehlédnutelnou tajemnou siluetu "Zámčiska" už zdáli. Teprve v bezprostřední blízkosti mohutné skalní hradby vidí její, jakoby obřím nožem odříznuté čelo a asi 200 m dlouhou zarovnanou plošinu pod skalní stěnou, která tu zbyla po odtěžení kamene. Tuto ohromnou jizvu na tváři jesenické přírody se rozhodla správa Lesů ČR "zacelit" výsadbou mladých smrčků. Skalní hradba "Zámčiska" se vypíná nad silničkou a Zámeckým potokem z jedné strany, ze strany druhé je ohraničena potokem Medvědího žlebu a od severu soutokem potoka Medvědího, Sviního a bystřinou, protékajícím dolem Velkého Děda. (Jak správně píše kolega Aleš, řečiště pod všemi těmito soutoky by se už mělo nazývat Divokou Desnou!) Skály Zámčiska jsou tvořeny krystalickou břidlicí - rulou a ta rozeklaná "zbylá" skalní hradba v současnosti dosahuje délky 160 m. Od stoupajícího hřebene jsou skály odděleny sedlem, takže se tím pádem jedná o jeden z bočních vrcholů hory Velký Máj (1386 m). Protože je skalní Bradlo Zámčiska tak trochu utopeno v údolí mezi okolními jesenickými "velikány, málokoho napadne, že je i tento kopec moravskou TISÍCOVKOU! Převýšení skal nad sedlem činí 12 - 18 m a tak "Zámčisko" dosahuje výše přibližně 1014 m!
Vlastní "zubatý" skalní hřeben je, mimo již zmiňované sedlo za skálami, přístupný jen hazardérům - (mně se odtud podařilo několik záběrů). Běžný návštěvník či cykloturista se spokojí s pohledem od silnice anebo z lesní cesty, vedoucí vzhůru Medvědím žlebem, odkud je na cimbuří skal rovněž hezký pohled. (Nesmí to ale být v pozdní odpoledne - viz foto...) Závěrem bych chtěl jenom upozornit, že název "Zámčisko" nese také turistické rozcestí s nadm.výškou 970 m o něco níž údolí a na mapě je pod tímto jménem uváděn jeden podvrchol Velkého Máje s výškou 1264 m.