Kamzíkova vyhlídka

Jsou vyhlídky různého typu. Některé jsou dekorovány nějakým zařízením (rozhlednou, upravenou plošinou apod.) kam se směřuje cíleně. Další jsou vyhlídky sice bez zařízení, ale natolik jednoznačné, že je např. označuje přímo pojmenování konkrétního místa.

A pak jsou vyhlídky bez zařízení i pojmenování, jaksi mimoděk.

V horách je takových míst víc než dost, ať už přirozených, nebo náhodných či dočasných. Ty dočasné jsou většinou v místech, kde se udála nějaká katastrofa (většinou zafoukalo), nebo se kácelo. Někdy můžou zafungovat takové faktory i v kombinaci.

K vyhlídkám takovým náhodným či dočasný patří nakonec i výhled nad rozcestím Kamzík při cestě mezi Červenohorským sedlem a Švýcárnou na modré, potažmo zelené turistické trase (navíc je tu v souběhu ještě modrá terénní cyklotrasa).

Výhledové místo je zhruba 100 m v pokračování trasy od Kamzíku na Švýcárnu. V letních měsících není možné přehlédnout poměrně velký kámen u cesty. Vlastně se jedná o temeno menšího skalního výchozu. Svah pod cestou je celkem natolik prudký, takže se tu celkem těžko zachytí nějaká přirozená vegetace. Místo je i poměrně náchylné na působení větru. Snad i v kombinaci s působení exhalací z doby, kdy se moc na životní prostřední tak nedbalo se tu nakonec les zotavuje jen pozvolna. Navíc i slušná nadmořská výška (přes 1200 m) tu hraje svou roli.

Poměrně často se tu zastavuje v zimě po sjezdu z Velkého Jezerníku (tedy od Švýcárny). Jak známo, je tu poměrně slušný sešup, takže běžkaři si tu mohou sdělit dojmy z případných havárií a pádů (případně se tak činí přímo u srubu na rozcestí).

Samotný výhled je orientován zhruba jihovýchodním směrem. Pod vyhlídkou poměrně prudce spadá svah do Hladového dolu. Hladový potok, což je vodní tok, který údolíčko odvodňuje je pravostranným přítokem Divoké Desné, jejíž vlastní údolí je hlavním předmětem výhledové atrakce.

Dominantním prvkem celého obzoru je upravený vrchol protějších Dlouhých Strání, tedy hráz horní nádrže přečerpávacího vodního díla. Na tento navazuje stěna, které se říká Turecké svahy. V podstatě jde o svahy Velké Jezerné (nezaměňovat se zmíněným Velkým Jezerníkem.

Poněkud dál vylézá vrchol Vřesníku (vlevo od Dlouhých strání), napravo rozeznáme oblý vrchol Mravenečníku.

Lovou část výhledu (tedy východní stranu) značně zakrývá Medvědí hřbet, v úžlabině mezi ním a Jezernou objevím i část velké hřebenovky, což vypadá na Břidličnou horu. Pokud se obrátím ještě výš k východu až severu, tady zcela dominuje Velký Jezerník, ale kupodivu z některých míst se dá zahlédnou i špička Pradědova vysílače.