Klenovský kamenolom

Fotografie (13)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

lom z dálky...

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

Nachází se na odvráceném západním úbočí kopce asi 300 m od hranice PR Klenov, od rekreační nádrže Bystřička je tudíž naštěstí „neviditelný“ a vzdálen třičtvrti kilometru. V dosud funkčním lomu probíhá těžba pískovců a slepenců rusavských vrstev zlínského souvrství magurského flyšového pásma. Distribuje se odsud lomový kámen tříděný, netříděný a pro stavební účely.

Těžbu provádějí Valašské lesotechnické meliorace a.s. za pomoci trhacích prací menšího rozsahu a za pomoci kolových nakladačů a lžícových rypadel.

Zdejší pískovce mají barvu šedou nebo šedohnědou, jsou hrubozrnné a místy slepencové, křemenné až arkózové. Místy se ve slepencích vyskytuje velmi pestrý valounový „materiál“, obsahující grafitické břidlice, fylity, ruly, kvarcity či bělavě šedé jurské vápence anebo prachovité jílovce a další.

Pískovce a slepence tady dosahují až čtrnáctimetrové mocnosti.

Perspektivita další těžby je malá, a tak střet zájmů s blízkou přírodní rezervací Klenov nehrozí.

Krátkým údolím potoka Bradný vede od jeho horního konce lesní asfaltka, která prochází spodní částí lomu a na hlavní silnici ústí kousek pod přehradní hrází Bystřičky. V době mimo těžbu (všední dny od 6.30 – 15.00) není průchod zakázán, což uvítají zejména návštěvníci zajímavého skalního seskupení Jazévky a Komín, protože se nemusí pracně vracet nahoru na hřeben. Od lomu ale není nutné k přehradě pokračovat po silničce - za jámou odbočuje lesní vrstevnicová cesta vpravo a po chvíli se spojí s modrou značkou, která shora z Klenova klesá do rekreačního zázemí a ke břehům umělého vodního Jezera.

Ohromný areál lomu (150m x 120m) a jeho vertikála, která v celkově třech etážích dosahuje až šedesátimetrové výšky, dává tušit, že není záležitostí novodobou, ale že se zde už „nějaký ten pátek“ těží. Proto mne samozřejmě hned napadlo, jestli se právě z kamení z tohoto lomu nestavěla přehrada Bystřička, která vznikla ještě za Rakousko-Uherska mezi lety 1907 – 1912.

(Jak jistě víte, její hráz o délce 170m a výšce 36.5m byla v té době věcí nevídanou a vlastně takovým malým technickým zázrakem!)

Omyl! Kámen na její stavbu se prý těžil v lomu nedaleko pod hrází a k jeho přesunu sloužila úzkokolejka! A ten kvalitnější „šutr“ pro obkladové zdivo pak dodával kamenolom Hrabůvka u Bystřice pod Hostýnem...

Autor: Franta

Další články autora: 2850

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

2 turisté zde byli a hodnotili

4,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Klenovský kamenolom

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář