Loket - památné břečťany

Na severovýchodním okraji města Loket v Karlovarském kraji sleduje levý břeh řeky Ohře ulice Rooseveltova. Asi 50 metrů za Továrním mostem se vlevo od cesty vypíná skála, ve které byla kdysi vybudována loketská čistírna odpadních vod. Podstatně zajímavější než tato stavba jsou však dva mohutné břečťany pnoucí se po skále.

Jedná se o staré památné stromy, které jsou bohatě rozvětvené a krásně zdobí skalní masiv. Když se člověk zadívá na plochu, může vidět, jak různě se plazící kmínky vytvářejí zajímavě sestavené obrazce a obdivovat houževnatost i magickou krásu rostlin vyrůstajících jakoby přímo ze skály. Výška se těžko určuje, ale uvádí se okolo 12 metrů. Dva břečťany popínavé byly za památné stromy vyhlášeny v roce 1993 pro svůj významný vzrůst. Evidenční číslo mají 102278. Jedná se o dendrologicky cenné exempláře, významné svým stářím. Obecně se břečťan může dožívat 300 až 450 let a po Zemi se plazí již od třetihor, to znamená desítky miliónů let. V roce 2000 bylo provedeno odborné ošetření břečťanů, vyřezání náletových stromů a vybudován dřevěný plot u paty skály, aby nedocházelo k poškozování kořenového systému. Místo se nachází v nadmořské výšce 385 metrů a začíná zde známá stezka z Lokte do Svatošských skal. Okolo vede páteřní cyklostezka č.6 – Euregio Egrensis a u mostu je rozcestník turistických cest i cykloturistických tras.

V encyklopedii se lze dočíst, že břečťan popínavý (latinsky Hedera helix, keltsky Gort) je plazivý keř s větvemi dlouhými až 20 metrů, které se příčepivými kořínky vyrůstajícími po celé jejich délce přichycují k podkladu. Jedná se o vytrvalou rostlinu (asi 15 různých druhů), jejíž listy jsou krásně a stále zelené. Zajímavostí je, že břečťan má jak větve nekvetoucí s 3 až 5 laločnými listy, tak kvetoucí listy přibližného tvaru kosočtverce. Posledně jmenované jsem nemohl dobře posoudit, jelikož žlutozelené květy lze spatřit většinou v srpnu až říjnu.

Plodem břečťanu jsou malé černé nebo tmavě modré bobule, které je možné na rostlině vidět ještě i na jaře. Pozorovat ano, ale nedotýkat a hlavně neochutnávat. Listy mohou někomu způsobit alergickou reakci, jelikož obsahují alkaloidy i glykosidy a především bobule jsou pro člověka jedovaté, pro ptáky, hlodavce či hady nikoliv. Porost břečťanu je občas domovem drobných živočichů a ptactva, někdy uváděná spojitost této rostliny a jedovatých zástupců fauny se ale zatím nepotvrdila.

V minulosti lidový léčitelé objevili u břečťanu, někdy pěstovaného jako pokojová květina, také pozitivní účinky, například proti parazitům. Lék či jed, záleží, kdo to podává a s jakým úmyslem. Proto asi břečťan fascinoval lidské pokolení odnepaměti. Větve či zapletené věnce z břečťanu, pro někoho nesmrtelnost a věčný přetrvávající život, pro jiné láska, manželská věrnost, ale také družnost, důvěru či přátelství. Břečťan byl též součástí lektvarů sloužících při různých mystériích, napomáhal ponořit se do podvědomí.

I v dnešní době je břečťan využíván pro své léčivé účinky a je součástí mastiček zmírňující otoky či tlumící horečku. Také další preparáty z břečťanu ukazují schopnost této byliny podpořit vykašlávání nebo pomoci při léčbě dýchacích cest. Lze objevit i různé vonné oleje s vůní břečťanu do aromalamp, do koupelí či k masážím, které mají dodat pocit svěžesti a možná i trochu magické moci.

Břečťan, který dnes často vidíme na hřbitovech, může v někom vyvolávat ponurou atmosféru. Ale vždy tomu tak nebylo. Od dob mytických časů zdobil břečťan Dionýsa (Bacchuse), boha úrody, plodnosti, vína a veselí i opilosti. Ten bývá často vyobrazen s břečťanovým věncem na hlavě i ovinutou posvátnou holí zvanou thyrsos. Druhou Dionýsovou rostlinou je vinná réva. Obě mají něco podobného, mohou ovlivnit stav a vědomí člověka. Břečťan údajně dokáže potlačit opojné účinky vína. Větvička břečťanu nebo věnec z jeho šlahounů učiní prý zázraky při pití vína a zabrání kocovině. Myslím však, že když člověk pije kvalitní víno, tak by tuto rostlinu neměl potřebovat. Tudíž asi v minulosti nalévali kdovíco a pak lidi omotali břečťanem nebo jim dokonce do skleničky vhodili jeho plod.

V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- zajímavá expozice knižní vazby:https://www.turistika.cz/mista/expozice-knizni-vazby-v-knihovne-ve-meste-loket

- altán ve městě Loket:https://www.turistika.cz/mista/altan-na-severnim-svahu-hradu-ve-meste-loket

- štola u Starého Sedla:https://www.turistika.cz/mista/dedicna-stola-jana-krtitele-a-lavka-pres-reku-ohre-u-stareho-sedla

- štola Vildenava:https://www.turistika.cz/mista/stola-vildenava-na-stezce-z-lokte-do-karlovych-varu

- studánka Hořčička:https://www.turistika.cz/mista/pramen-studanka-horcicka-na-stezce-z-lokte-do-karlovych-varu

- kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-kunhuty-v-obci-kralovske-porici

- vyhlídka Pískovec:https://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-piskovec-u-povrchoveho-dolu-druzba

- rozhledna Hard v Sokolově:https://www.turistika.cz/mista/sokolov-rozhledna-hard

- rozhledna na bájném vrchu Krudum:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-bajnem-vrchu-krudum

- kostel sv. Mikoláše:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-mikolase-pod-vrchem-krudum

- pomník přísahy:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-prisahy-pod-vrchem-krudum

- Sokolovské moře:https://www.turistika.cz/mista/jezero-medard-sokolovske-more

- Svatošské skály: https://www.turistika.cz/mista/svatosske-skaly-u-karlovych-varu

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/