Malý Chlum u Obory – rozhledna

Malý Chlum (488 m.n.m) a sousední kopec Velký Chlum (460 m.n.m) se nachází nedaleko obce Lysice. Oba vrchy tvoří nepřehlednutelné panorama ze zámku v Lysicích. Na vrcholu Malého Chlumu je od července 2005 volně přístupná malá rozhledna nabízející výhled na blízké i vzdálenější okolí...

Dřevěná dvoupatrová rozhledna se nachází na vrcholu Malý Chlum u obce Obora, nedaleko Černé Hory. Stojí zde od roku 2005. Výška rozhledny je 10m.

Z rozhledny je krásný rozhled na všechny světové strany. Na jihu je vidět část Černé Hory se zámkem, více na východ Doubravice nad Svitavou, na severovýchod zřícenunu hradu v Boskovicích a přímo pod patou kopce na západ probíhá frekventovaná silnice mezi Brnem a Svitavami a za ní Lysice.

Na vrchol kopce Malý Chlum k rozhledně vede odbočka od červené turistické značky mezi Oborou a Lysicemi a od zelené značky mezi Bořitovem a Skalicí nad Svitavou.

Rozhledna je volně přístupná. Jednotlivá patra spojují dřevěné žebříky.

Malý Chlum je kopec mezi Doubravicemi a Černou horou - nebo chcete-li mezi Boskovicemi a blanskem - s vrcholem v nadmořské výšce 488,6 metru. Tento kopec s volně přístupnou nevysokou rozhlednou je tedy součástí Boskovické brázdy, blanenského okresu a Jihomoravského kraje. Malý Chlum můžeme považovat za tzv. svědecký vrch nebo svědeckou horu, tedy osamocenou vyvýšeninu s plochým vrcholem a příkrými svahy, která byla vytvořena erozní činností (ústupem svahů tabulí a stolových hor) a která je tvořena převážně horizontálními vrstvami hornin. Ve východní horní části Malého Chlumu najdeme také - dnes již nevyužívaný - velký pískovcový lom. Tím máme za sebou první krátké seznámení a můžeme pokračovat.

Malému Chlumu se přezdívá – nebo alespoň dříve velmi často přezdívalo - „Moravský Říp" a již v dobách dávno minulých se zde nacházelo haštalské hradiště se vstupní částí, vytesanou v opukovém bloku a doložena je i přítomnost lidu popelnicových polí. Dříve byl tento kopec pro svou „neochmýřenou“ podobu nazýván Holý vrch a až do roku 1940 na jeho vrcholu stávala vojenská pozorovatelna. Bývala tehdy využívána i turisty, ale musela být stržena pro svůj špatný technický stav. Nová celodřevěná rozhledna zde stojí od roku 2005 a přesto, že je vysoká jen asi 10 metrů, poskytuje krásné – ničím nerušené – výhledy v plném rozsahu 360 stupňů. Například na Drahanskou i Českomoravskou vrchovinu..Zkrátka místo, které rozhodně stojí za návštěvu.

Zajímavé je, že Chlumy zde najdete dva. Jedná se o dvojici výrazných a osamocených kopců – zvaných Malý a Velký Chlum – které jsou pozoruhodné už svým pojmenováním. Díky jejich tvaru a poloze totiž někdy dochází k optickému klamu, ale ve skutečnosti Malý Chlum ční 25 výškových metrů nad svým Velkým bratrem. Oba „chlumové“ kopce jsou dominantou širokého okolí, a proto jistě nikoho nepřekvapí, že jejich historie sahá až do hodně dávné minulosti. Zdejší opevněná hradiska sloužila jako vojenská nebo správní centra celé oblasti, to halštatské zde objevil badatel Jan Knies už v roce 1882 a datováno bylo do pozdní doby bronzové.

Malý Chlum je severnější z obou kopců a jeho vrchol je plochý a travnatý, s dalekým a překrásným kruhovým výhledem. Asi i proto ta přezdívka „Moravský Říp“ i ta dřevěná rozhledna, o které se říká, že je to největší posed v České republice. To Velký Chlum je zalesněný vrchol bez rozhledu, na jehož úpatí vytesal sochař Stanislav Rolínek (1902 – 1931) v pískovcové skále sousoší vůdčích osobností husitského hnutí, tedy Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého. Oba vrcholy „spojuje“ zajímavá „Naučná stezka Malý a Velký Chlum“, jejíž jednotlivá zastavení vás seznámí se všemi aspekty, týkajícími se této oblasti, tedy například i geologií, flórou a faunou nebo archeologickými nálezy.

Ke vzniku Velkého i Malého Chlumu se váže pověst To se prý kdysi dávno vsadila babka čarodějnice s čertem o to, kdo z nich za jednu noc nanosí větší kopec písku. Čert létal pro písek někam daleko a přinášel jej ve velkém plochém koši, kterému se říkalo opákla. Bába byla chytrá a vždy čekala, až čert odletí, a pak mu odnášela v zástěře to, co donesl, na svou hromadu. Čert se sice divil, že bába má hromadu pořád větší, ale létal raději čím dál rychleji. Proto už ani babka nestačila písek přenášet, protože se čert vracel příliš rychle. Tak čarodějnice ještě před svítáním rozsvítila lucernu a nechala zakokrhat kohouta. Čert poznal, že sázku prohrál a ve zlosti hodil opálku na zem mezi oba kopce. Tím znikl Malý kopec mezi oběma Chlumy, tzv. Opálka.

Když si naopak budete chtít přečíst o kopci Malý Chlum něco odborného, budete možná nemile zaskočeni.výrazy, které vám – ani mně – nic moc neříkají. V tomto případě se nejčastěji skloňují slova jako blanenský prolom, svrchní křída, bělohorské souvrství, kvádrové, glaukonitické a železité pískovce nebo spongolitové slínovce a rohovce. Nehezké, že? Mnohem přívětivěji již působí informace, že tuto lokalitu představuje opuštěný stěnový lom,nacházející se na severovýchodním a východním úpatí Malého Chlumu, ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru západně od obce Obora nebo 0,7 km severozápadně od osady Huť sv. Antonie. Malý Chlum má geomorfologicky charakter svědeckého vrchu s plochým vrcholem a příkrými svahy. Tento stolový vrch vystupuje společně s jižnějším Velkým Chlumem (463,5 m) celkem nápadně nad okolní terén.

To by už celkem šlo, ale – bohužel – jsem se také dozvěděl, že „v odkryvu jsou zastiženy relikty sedimentů svrchní křídy, tvořící součást výplně příkopové propadliny blanenského prolomu, což je výrazná, asi 2,5 km široká deprese, vytvořená převážně vodním tokem a zvýrazněnou synsedimentární tektonikou , probíhající od blanska přes brněnský masiv a boskovickou brázdu ke Křetínu“. V této chvíli jsem odbornou literaturu raději odložil. I když musím přiznat, že jsem ještě neodolal informaci o tom, že jeho neobvyklý vývoj ve srovnání s okolím byl pravděpodobně způsoben prvními synsedimentárními poklesy této struktury již v období svrchního cenomanu. A důležitá je jistě i zpráva, že mocnost sladkovodních sedimentů značně kolísá a jejich faciální vývoj je proměnlivý, zatímco mořský cenoman je tvořen převážně jílovitými glaukonitickými pískovci.

Další informace už byly zcela nestravitelné, ale i pro laika by mohlo být zajímavé (myšleno vážně), že železité limonitické pískovce mají nápadně červenohnědou barvu, zatímco středně zrnité glaukonitické pískovcemají barvu šedozelenou. Součástí pískovců jsou také různé minerály, včetně těch těžkých. Pojivo pískovců je převážně jílovité a ta světle hnědá celistvá hornina jsou právě ony spongilitové rohovce.

V okolí Velkého i Malého Chlumu jsou dodnes patrné staré haldy po někdejší těžbě nekvalitního křídového uhlí. A cestou na vrchol Malého Chlumu se doporučuje zastavit se v pískovcovém lomu na jeho úpatí. Když prý budete mít štěstí, můžete zde stále nalézt pěkné zkameněliny. Já jsem tuto atrakci vynechal, protože mi bylo „podhrabaného“ kopce líto, ale lokality s takovým výskytem zkamenělého hmyzu, které by mohly Malému Chlumu konkurovat, se prý nacházejí – jak jinak – jen na území USA a bývalého SSSR.

K Malému Chlumu se dostanete celkem jednoduše. Nejrychlejší a nejpohodlnější možností je zřejmě dojet do osady Huť sv. Antonie (autobusová zastávka Obora - Hutě), kde můžete odstavit I auto. Odtud pokračujte pár stovek metrů po červené TZ k rozcestníku “Pod Malým Chlumem”, kde se červená značka kříží se zelenou. Doprava je to pak po červené TZ asi 1,2 kilometru až na vrchol Malého Chlumu. A nechci zpochybňovat zdejší značení vzdáleností, ale prvních 700 metrů mi trvalo asi 3x tak dlouho, jako závěrečná pětistovka.

A ještě malá poznámka na závěr. Název obou kopců pochází ze staroslovanského označení „chlumec“, což znamená zalesněné návrší s dlouhým hřebenem.