Městská knihovna

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

výtvarné dílo Mateje Krena: V současnosti vítá čtenáře ve vstupním vestibulu osobité výtvarné dílo Mateje Krena, tvořené ze sloupů knih, na jejichž vrcholech jsou zrcadla, vytvářející iluzi nekonečného prostoru.

Výtvarné dílo z knih: Dnes vítá čtenáře ve vstupním vestibulu osobité výtvarné dílo Mateje Krena, tvořené ze sloupů knih, na jejichž vrcholech jsou zrcadla, vytvářející iluzi nekonečného prostoru.

Schodiště a okna

Městská knihovna v Praze

Před knihovnou

Z Valentinské ulice

Z Platnéřské

Pamětní deska - Kramář

Projektoval Roith

Městská knihovna v Praze

Sochy nad portálem

Budova Městské knihovny: Budova Městské knihovny vhodně zapadá mezi raně barokní Klementinum a secesní budovu Nové pražské radnice. Hlavní průčelí objektu spojuje moderní střídmost s klasicisujícím členěním. Nárožní části s podloubím vystupují do cho

Městská knihovna, vchod

Nároží Platnéřské ulice před Městskou knihovnou

Městská knihovna

Městská knihovna Praha

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Nejstarší veřejná knihovna v Praze navazovala na činnost spolkových knihoven. Roku 1891 (1. července) pak zahájila činnost první veřejná knihovna v Praze, která byla zřízena vyhláškou městské rady jako Veřejná obecní knihovna královského města Prahy. Její fond tvořilo zpočátku přes 3000 knih, její první sídlo bylo v budově bývalé Svatováclavské trestnice v ulici Na Zderaze. Poté se knihovna několikrát stěhovala, až zakotvila na rohu Platnéřské ulice a Mariánského náměstí, kde stával empírový měšťanský dům. Základ moderní knihovně položil její tehdejší ředitel básník Antonín Sova, který založil i prvních šest poboček knihovny. Po vzniku velké Prahy (v roce 1922 po připojení 37 okolních obcí), byly v jeden celek sloučeny i knihovny těchto obcí a byla vytvořena centralizovaná Ústřední knihovna hlavního města, se sítí čtyřiceti poboček, kterých v průběhu času přibývalo. Knihovní fond s cca 260 tisíci svazků se rychle rozrůstal. Dosavadní budova pro větší množství knih nevyhovovala. Tento problém vyřešila Pražská městská pojišťovna, která se už v r. 1923 na schůzi své dozorčí rady usnesla vystavět pro potřeby knihovny novou samostatnou budovu a darovat ji městu Praze k 10. výročí vzniku samostatného Československa. Z pěti renomovaných architektů vyhrál v soutěži vypsané na projekt nové knihovny významný český architekt František Roith. Práce na rozsáhlém staveništi, které do Mariánského náměstí měřilo přes 60 m a kolmo k náměstí cca necelých 70 m, byly zahájeny v roce 1925. Také původní budova byla zbořena, na jejím místě jsou dnes dva podzemní přednáškové sály. Byla postavena první účelová knihovnická stavba v Československu a jedna z nejmodernějších v Evropě. Novou budovu pojal autor projektu nejen jako velkolepou knihovnu se všemi příslušnými službami podle dispozic tehdejšího ředitele dr. Jana Thona, ale i jako kulturní instituci s prostorami pro přednášky, koncerty a výstavy. Objekt postavily firmy Václava Nekvasila a bratří Kavalírů. Oficiální otevření knihovny pro veřejnost se konalo 28. října 1928.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.088, 14.418)

Poslední aktualizace: 31.1.2006

Vyhledání vlakového spojení na výlet