Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě leží na Jižní Moravě, jihozápadním směrem od města Olomouc. Město se rozkládá pod východními vrcholky Českomoravské vysočiny a na okraji chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Městem protéká říčka Bobrůvka. Ve městě a v jeho okolí je vybudovaná celá řada menších či větších rybníků. Několik z těchto rybníků jsou využívána jako přírodní koupaliště a jsou kolem nich založeny chatové osady, případně také kempy. Nové Město je významné středisko zimních sportů, především běhu na lyžích. Západním směrem od města na východním svahu Harusuva kopce ( 741 m.n.m.) je vybudovaná sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severozápadním směrem od města je u Ski hotelu tréninkový areál pro běh na lyžích. V tomto areálu se každoročně konají závody Zlatá lyže Českomoravské vysočiny. Ski hotel je výchozím bodem několika značených běžeckých okruhů, po kterých se mimo lyžařskou sezónu můžeme vypravit pěšky či na horském kole. Městem prochází dvě dálkové cyklistické trasy a to Posázavská a trasa Jeseník ? Znojmo. V centu města je výchozí bod celé řady turistických značeným tras, které nás zavedou za přírodními krásami Českomoravské vysočiny.

Historie

V polovině 13. století tu byla založena osada pod názvem Bočkanov, o níž je první písemná zmínka v roce 1267. V roce 1293 je v královské listině Bočkanov označen jako Nové Město. Od roku 1313 do roku 1496 bylo městečko v držení pánů z Lipé. Dalšími majiteli byli do roku 1585 Pernštejnové. Kolem roku 1500 bylo městečko samostatným panstvím a těšilo se nebývalému rozkvětu. V letech 1561 až 1582 se ve městě velmi dařilo rozvíjet svou víru luteránům a českým bratrům. Městečko získalo městská práva, byla postavena nová radnice a na náměstí se budovaly měšťanské renesanční domy. V tomto období byl v rohu náměstí postaven zámek. Novým majitelem města se stal Vilém Dubský z Třebomyslic, který městu vzal některá jeho práva a dostupnými prostředky donutil opustit město jednotu bratrskou. Po událostech na Bílé hoře rod Dubských přišel o majetek a novými majiteli města se stal rod Dietrichštejnů. Pánové tohoto rodu vrátili městu jeho původní privilegia ale jen pod podmínkou, že obyvatelé města přejdou na katolickou víru. V 18. století ve městě řádily rozsáhlé požáry. Po těchto událostech byla řada dřevěných domů nahrazena zděnými. V 19. století byl rozvoj města pomalý, jelikož tu nebyl založen žádný průmyslový podnik a železniční trať byla do města dovedena až v roce 1905. Necitelný zásah do historické podoby města byl zaznamenán v 80. letech 20. století, kdy historické domy musely ustoupit panelákům. I přes tyto důsledky se podařilo ve městě zachovat historicky památné stavby a město bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Původní velká plocha obdélníkového náměstí byla v pozdějších letech výstavbou několika domů rozdělena na dvě menší náměstí. Na náměstí stojí novoklasicistně přebudovaný zámek a nedaleko něj budova staré radnice postavená v 16. století a její dnešní podoba je po přestavbě v roce 1801. Nová radnice byla postavena v roce 1876 až 1878. V centru náměstí stojí gotický kostel svaté Kunhuty, který byl po požárech přestavěný renesančně a barokně a budova fary byla postavena v 18. až 19. století. Na náměstí stojí sloup svaté Anny zhotovený v roce 1727 a nedaleko něj je kašna z roku 1872. Na druhém náměstí je rovněž postavena kašna, kterou zdobí socha Píseň hor. Poblíž této kašny je pomník věnovaný F. Palackému zhotovený v roce 1902. V areálu zámku má sídlo Horácká galerie, která se může pochlubit českým souborem soch a obrazů z 19. a 20. století a také expozice Horáckého muzea.

Krásně sochy. Na Vratislavském náměstí je Kašna se sochou Vratislava z Pernštejna. Před školou je socha.