Olomouc – Šternberská Madona, klenot expozice Arcidiecézního muzea

Šternberská Madona je jednou z nejpůvabnějších soch z okruhu tzv. krásných Madon. Tato polychromovaná opuková socha z konce 14. století měří sice jen 84 cm, přesto působí monumentálním dojmem. Původně byla zřejmě umístěna ve šternberské hradní Kapli, pro kterou byla snad i určena. Druhou možností je, že měla být umístěna od počátku ve šternberském Augustiniánském klášteru. V současné době je k vidění – v rámci dlouhodobé zápůjčky – v olomouckém Arcidiecézním muzeu.

Socha je typickým představitelem vytříbené formy krásného slohu se všemi jeho charakteristickými rysy, jako je ladné esovité prohnutí postav a bohatá drapérie řasení oděvu s náročným propracováním záhybů.

V souladu s dobovým stylem má socha neobyčejně půvabnou tvář s melancholickým výrazem. Málo obvyklý je naopak červený plášť, který pravděpodobně symbolizuje krev Kristova utrpení. Ježíšek v náručí Madony zobrazuje svou polohou zřejmě symboly pašijí i prvotního hříchu.

Zatímco datace vzniku této vzácné sochy je celkem jasná (pochází z devadesátých let 14. století), o jejím autorovi se vedou stále spory. Nejčastěji bývá zmiňován Mistr Toruňské Madony nebo jeho následovník, Jindřich Parléř z Gmündu nebo jeho syn Jan.

Toto vzácné a osobité dílo vzniklo asi pod patronátem Alberta ze Šternberka, zakladatele zdejšího kláštera a arcibiskupa magdeburského i biskupa litomyšlského.

Kulturní památkou se Šternberská Madona překvapivě stala až v roce 2005, zejména díky tomu, že měla být – a také byla – součástí velké výstavy děl středoevropského gotického umění éry posledních Lucemburků v Metropolitním muzeu v New Yorku. S úspěchem zde zastupovala Českou republiku.

Zajímavou kuriozitou, týkající se "historického příběhu" této krásné sochy, zůstává skutečnost, že až do roku 1954 byla umístěna bez jakéhokoliv zájmu v malé kapličce v Babicích u Šternberka. Odsud ji do Šternberka odvezl na trakaři farář.

Socha reprezentovala Šternberk nejen v New Yorku, ale byla také součástí zdařilých výstav „Karel IV. – císař z boží milosti“ a „Slezsko – perla Koruny české“ v Praze. Od slavnostního otevření Arcidiecézního muzea v Olomouci se Šternberská Madona stala nejen jeho skutečnou ozdobou, ale i jedním z hlavních symbolů.