Olomouc – vily v ulici Na Vozovce
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Olomouc bývá sice nejčastěji spojována s universitou a sakrálními stavbami ve stylu vrcholného baroka, ale bylo by chybou přehlížet stavby civilní, pocházející z období relativně nedávného. Například pozoruhodné vily a obytné domy z I. třetiny minulého století najdete v několika částech hanácké metropole, ale ulice Na Vozovce a její okolí patří k tomu nejzajímavějšímu, co v tomto „oboru“ Olomouc může nabídnout. A nejen proto, že zde stojí známá vila sochaře Julia Pelikána. Na druhé straně je potřeba připustit, že ne všechny stavby památkáři registrované (kulturních památek je zde totiž více než v mnohých MPZ) a odborníky uctívané potěší - a po duši pohladí - i běžného laika. Já sám se bez mučení přiznám, že symetrická vila (č. 19) Ferdinanda Kšíra, která s Pelikánovou vilou sousedí a která byla postavena podle návrhu pražského architekta Františka Rotha, mě nezaujala naprosto ničím. A takových staveb věhlasných architektů bych zde našel podstatně více.
Celkem zajímavou výraznou stavbou je – i díky nové bílé fasádě – vila (č.12), kterou pro rodinu Briessových navrhl Jacques Groag. Budova, kterou vlastnil židovský obchodník se zemědělskými produkty Hans Briess s manželkou Paulou, byl postaven v letech 1933 až 1935. Hranolová stavba s nepřímo osvětlenou halou, různými tvary oken a kosým dvoupodlažním arkýřem zimních zahrad je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Ještě více zaujme Klemmův dvojdům (č. 5), zejména dvojící kamenných psů, kteří střeží jeho vstup. Dům stavitele Eduarda Klemma patří k těm starším a pochází „již“ z roku 1913.
Hlavním lákadlem ulice je však Pelikánova vila (č. 21). Podobu této rondokubistické stavby z let 1924 až 1925 navrhli architekti Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek, žák slavného slovinského architekta Josipa Plečnika. Vidíme zde zajímavé architektonické dílo s plasticky tvarovaným štítem, které bylo ve své době označeno za „odstrašující případ zvůle“. Svým obyvatelům však vila štěstí nepřinesla a vyřádili se na nich fašisté i bolševik. I tato vila je dnes prohlášena nemovitou kulturní památkou, stejně jako nárožní funkcionalistická vila (č. 33) manželů Kousalíkových, která byla dle návrhu Lubomíra Šlapety postavena roku 1936.