Ostopovice - dálniční násep

Dálnice mezi Ostopovicemi a Nebovidy budovaná v době Protektorátu v letech 1939-42 se musela severně od obce v okolí Urbanova kopce vyrovnat s hlubokou roklí kterou protínala. Avšak v místě, kde by každý předpokládal spíše most, byl vybudován vysoký násep na rozestavěné části této dálnice, který dosahuje celkové výšky 32 m. Uvádí se, že dodnes je nejvyšším dálničním náspem na našem území. Bylo zde totiž zapotřebí zpracovat obrovské množství zeminy z hloubeného zářezu skrz Urbanův kopec, který se nachází hned vedle. A tak namísto mostu zvolili zde projektanti násep. Bohužel kvůli dálnici musel být zasypán stávající rekreační areál na dně rokle včetně koupaliště, které bylo napájeno místním, tehdy ještě vydatným pramenem.

Tento gigantický násep v sobě skrývá dodnes viditelný a funkční klasický klenutý propustek, který má oproti jiným velkou zvláštnost. Podzemím totiž vede v mírném oblouku (do zatáčky) a jeho výpusť není tradičně až na dně rokle, jak by se předpokládalo, ale stavitelé umístili výpusť vysoko nad patou náspu. Voda vytékající z propustku tak musí dolů do rokle ještě stéci po svahu. Obdivuhodná je i samotná délka propustku, která je okolo sta metrů (nikdo to zatím přesně nezměřil). Propustek byl dokončen v roce 1941, ale jeho okolí již upraveno nebylo. Propustkem však stejně nikdy moc vody neproteklo, jestli vůbec nějaká. Pramen potoka se totiž před stavbou nacházel v místech náspu a dnes vlastně vyvěrá přímo pod náspem. Takže potok žádnou propusť skrz násep nepotřeboval a dlouhý propustek byl spíše postaven pro odvodnění horní části rokle, pokud by byla při větších deštích zaplavena. Západní část rokle tak zůstala odříznuta od světa a připomíná obrovský Hluboký závrt. Přístup na její dno je z východu možný jen po strmých svazích nebo cestou podél zahrádek od severozápadu. Mohutný násep dálnice vytvořil jakousi zemní přehradní hráz a pokud by tu propustek nebyl, vzniklo by z rokle periodické přehradní jezero.

Ale toto nehrozí, potok pramení až dole pod náspem a aby zeminu nepodmáčel, byl z nitra náspu vyveden betonovým potrubím o průměru cca 60 cm. Toto vyústění se nachází zhruba 15-20 metrů pod úrovní vyústění propustku. Dnes je potrubí zdevastováno, ale stále funkční. Ještě asi do poloviny 80. let dokázal pramen zásobovat vodou menší rybníček kousek pod náspem v začínajícím údolíčku, ale v souvislosti se stavbou chaty nad pramenem, kdy byla použita i těžká technika, došlo patrně k propadu a poškození potrubí. Průtok je od té doby minimální a rybníček je většinu roku bezvodý.

Další zajímavostí tohoto náspu je někdejší divadlo v přírodě (amfiteátr), které krátce po dokončení náspu využilo jeho prudkého svahu pro stupňovité hlediště. Hrálo se zde ochotnické divadlo, ale koncem 60. let už bylo místo opuštěné. V té době ještě byly v hledišti patrné zbytky dřevěných lavic. V blízkosti se nacházel ocelový koncový stožár elektrického vedení se skříní pro transformátor. Tehdy bylo vedení ze skříně již demontované a posléze zmizel i samotný stožár. Betonový sokl po stožáru je patrný dodnes. Ostatní sloupy byly dřevěné a zmizely postupně do poloviny 90. let. Zachovaly se však zbytky jeviště, jehož okraje i dnes rámuje kamenná zídka.

Okolím náspu dnes prochází místní naučná stezka, která podrobně popisuje zdejší území.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A6