Pálava

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 88 B3 - B4

Tabulová hora (viz. samostatné heslo)

Sirotčí hrad (viz. samostatné heslo)

Děvičky (viz. samostatné heslo)

Kočičí skála (viz. samostatné heslo)

Děvín (viz. samostatné heslo)

Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena roku 1976 a nalézá se zhruba v prostoru ohraničeném obcemi Dolní Věstonice na jejím severním konci, východním směrem podél břehu novomlýnských nádrží obloukem kolem Mikulova až ke státní hranici s Rakouskem podél níž vede západně, jakoby za Mikulov, kde se opět stáčí severně, aby se za Pernou opět stáčela k východu k Dolním Věstonicím. Celá tato oblast je tvořena vápencovými usazeninami, které byly v průběhu vrásnění (cca třetihory) vyzdviženy nad úroveň okolního terénu. Nejvýraznějším bodem celé oblasti je patrně pás vrchů začínající Děvínem s hradem Děvičky (viz. samostatné heslo) a táhnoucí se přes Tabulovou horu (viz. samostatné heslo) k Mikulovu s vrchem Turold (viz heslo JESKYNĚ NA TUROLDU) a Svatým kopečkem (Viz samostatné heslo). Tento pás je zdaleka viditelný a orientačně velmi vhodný. V CHKO Pálava nalezneme velké množství krasových a pseudokrasových jevů. Dnes je CHKO Pálava vyhlášena Biosférickou rezervací UNESCO a to od roku 1987. Pro svou výraznost došlo k osídlení této lokality již velmi brzy tj. v době kamenné, kdy se zde usadili lovci mamutů, které ve svých knihách proslavil Eduard Štorch. Tuto skutečnost dokládá i velké množství archeologických nálezů z té doby. Pálava byla osídlena a její osídlení již nikdy nezmizelo. Postupně se zde objevili Germáni, Římané a na závěr Slované, kteří zde zůstali až do dnešních dob. V CHKO Pálava nalezneme velké množství chráněných přírodních lokalit a také historických památek. Za všechny jmenujme alespoň Děvičky, Sirotčí hrad, Zříceninu kaple sv. Antonína, Růžový hrad, Vrch Turold s jeskyní, Tabulovou horu, Děvín, Kočičí skálu, Kotel, Soutěsku a Martinku nad Horními Věstonicemi. Ve většině přírodních lokalit se jedná o stepní porosty s teplomilným charakterem a rostlinami, které jsou vzácné, chráněné a nebo se vyskytují pouze endemiticky. Stejně tak je to se zástupci živočišné říše, převážně se jedná o hmyz. Středem lokality prochází červená turistická značka, která po hřebenech vede z Mikulova do Dolních Věstonic. Další TZN (modrá a zelená) navazují a tvoří zajímavé odbočky z této hlavní cesty Pálavou. Celý hřeben lze i se zmíněnými odbočkami projít za jediný den a tvoří tak pěknou vycházku. Pouze upozorňuji, že cesta po modré TZN z Klentnice ke zřícenině kaple sv. Antonína je poněkud hůře značená a to zejména v oblasti bývalého lomu. Cesta vede rovně, nestáčí se vpravo do lomu.