Památník na Vítkově

Turistické cíle • Památky a muzea • Památník

Z východu • Fotografie (25) • Foto: davidova

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Pohled z východu

Vítkov - památník

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Na vrchu zvaném Vítkov proběhla 14. července 1420 bitva, ve které husitská vojska, vedená Janem Žižkou, zvítězila nad křižáky. Na památku této bitvy se vrch začal nazývat Žižkov. Projekt Památníku národního osvobození, Pantheonu legionářů, vytvořil arch. J. Zázvorka a 8. listopadu 1928 zahájil prezident Masaryk stavbu slavnostním výkopem. Hrubá stavba byla ukončena v roce 1932, dotváření a doplňování umělecké výzdoby pokračovalo až do počátku druhé světové války. Dlouho vznikala i charakteristická jezdecká socha Jana Žižky. Návrh začal zpracovávat prof. B. Kafka po roce 1931. Až po dvaceti letech byla socha odlita a byla slavnostně odhalena v roce 1950, ve výroční den husitské bitvy. Na Vítkově vzniklo monumentální, až chrámové dílo, poslední velká dominanta vnitřní Prahy. Nikdy však zcela nenaplnilo poslání, pro které vzniklo. Budovu obsadili ve druhé polovině války okupanti, změnili ji ve sklad vojenského materiálu, poničili zařízení. Památník byl nově rozšířen o přístavbu k uctění hrdinů II. odboje. Ta však byla zpřístupněna až v roce 1955, ovšem jako Síň Rudé armády. V roce 1953 zde bylo otevřeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, začaly zde být ukládány ostatky dalších Komunistických funkcionářů. Historie legionářů měla zmizet. Gottwaldův hrob byzantského stylu byl nákladným způsobem udržován do roku 1962, kdy byla jeho mumie zpopelněna. Památník pak jako ideologický symbol ztrácel na významnosti. V zásadě se však tvář budovy již neměnila. Po listopadu 1989 byl popel Komunistických funkcionářů odevzdán pozůstalým. Národní památník byl uzavřen, navštívit jsme jej mohli jen při několika veřejných akcích. V roce 2000 předalo ministerstvo kultury ČR, které Památník spravuje, budovu i péči o její další využití Národnímu muzeu.

Podobné příspěvky

Praha - Národný pamätník na Vítkove

Národný pamätník na Vítkově

- ide o funkcionalistický pamätník na vrchu Vítkov. Budova bola postavená v rokoch 1929 - 1932 podľa návrhu projektu Jana Zázvorku. Socha Jana Žižky z Trocnova sem bola umiestnená roku 1950.

Pri stavbe pamätníka bola použitá najmä žula a mramor domáceho pôvodu. Dĺžka budovy je 143 m, šírka 27,6 m a výška 31,5 m.

Pri výstupe na vrch Vítkov uvidíte najskôr obrovské schodište, ktoré vedie k soche Jana Žižku. Za ním sa nachádza budova, kde v prednej časti je Hrob neznámeho vojáka. Tu nám pani odporučila ísť ďalej a vyviesť sa na strechu budovy, kde je vraj najkrajší výhľad na Prahu. Neodolali sme a dobre sme spravili. Prahu sme mali pred sebou ako na dlani.

Ale poporiadku. Po vyšliapnutí asi 67 schodov sme prišli na obrovskú plochu z dvoch strán lemovanú veľkými nádobami, kde sa pri slávnostných príležitostiach zapaľuje oheň. Ďalej sme po prejdení niekoľkých ďalších schodoch prišli pod obrovskú sochu Jana Žižku. Práve na hore Vítkov 14. júla 1420 Husiti pod vedením Jana Žižku z Trocnova ( okolo 1360- 11.10.1424 Žižkovo Pole pri Přibyslavi ) porazili križiacke vojsko kráľa Žigmunda Luxemburského.

Socha je dielom B.Kafku. Model bol zhotovený v roku 1941. Odliata bola až po vojne roku 1946 a umiestnené pred Národný pamätník vo Vítkove roku 195o. Celková výška pomníka aj s podstavcom je 22 m. Výška plastiky je 9 m. Dĺžka koňa 9,6 m. Celková váha 16,5 tony ( ruka váži 195 kg, hlava 105 kg, meč 110 kg, nohy 398 kg, palcát 52 kg, chvost koňa 400 kg...). Skladá sa z 39 bronzových dielov, ktoré sa zvarovali na mieste. Je zaujímavé stáť pod takouto veľkou sochou...

Od sochy sme pokračovali k budove. V prvých dverách bol Hrob neznámeho vojáka z druhej svetovej vojny. Ďalej tu boli vojenské zástavy a na podlhovastých valčekoch znenia prísah našich vojakov. V ďalších dverách sme si zakúpili rodinné vstupenky na vyhliadku, ktorá sa nachádza na streche budovy. Výťahom sme sa vyviezli na druhé poschodie. Tu sme si pozreli slávnostnú sieň a prezisdentský salónik. Slávnostná sieň je trojloďová sála. Roku 1938 sem bola umiestnená kovová plastika okrídleného Génia zvestvovania slobody od sochárov Karla Kotrbu a Ladislava Kofránka. Nad pódiom visí gobelín od Karla Svolinského. V západnej časti je hudobná tribúna s organom a miestom pre spevákov. Pod ňou je mozaika " Kde domov muj " od Jakuba Obrovského. A práve z tohto miesta nás pani vyviezla výťahom na vyhliadku. Tu sa nám naskytol naozaj nádherný pohľad na Prahu. Po schodoch peši sme sa vrátili do slávnostnej siene. Na stĺpoch sme si všimli zaujímavé fotografie, ktoré nás zaviedli do ateliera, kde vznikala Socha Jana Žižky z Trocnova. Videli sme pomer napr. ruky sochy k autorovi diela.

Roku 2001 bol Národný pamätník na Vítkove s hrobom neznámeho vojaka a sochou Jana Žižka z Trocnova prevedený do správy Národného múzea a dnes tu možno navštíviť stále expozície - Križovatky českej a československej štátnosti a Laboratórium moci. Okrem toho v slávnostnej sieni bývajú príležitostné výstavy ( my sme videli výstavu Bitka o Britániu )

Tento pamätník na Vítkove mi veľkosťou pripomínal našu Mohylu Milana Rastislava Štefánika.

Poslední aktualizace: 1.5.2006

Památník na Vítkově na mapě