Pankrác
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Osada Krušina, prvně jmenovaná roku 1205, kdy kostel Sv.Pankráce i okolní pozemky náležely Benediktinum kláštera na Ostrově. V Údolí byly již roku 1222 Vinice, které za Karla IV. byly rozšířeny, takže Údolí zváno bylo Viničným (valis vinearum). Byly tu vinice německých křižovníků, Folimanka (vinice kapitulní), Konstancí, Karlštejnka. V místech Bučanky a Bělky byla v 15. století vinice zvaná Klínek. Změny nastaly v husitských dobách, kdy ves Krušina zašla a Pražané přisvojili si veškeré statky duchovenské. Od té doby se často měnil majitel. Venkovský ráz mizel, zmizely vinice a bývalé tři části - Nusle, Údolí a Pankrác zvolna zastavovány. Zmizela i pověstná slavnost "Fidlovačka", slavená ve středu po velikonocích. (Jméno pochází od nástroje, jímž ševci hladí kůži. Bylo to oblé dřevo, uprostřed silnější, kterým se jako válečkem kůže hladila = "fidlovala".) Slavnost tato pocházela ze starých dob a byla vítáním jara, ač pověsti ji jinak vykládají. Po pohnutých dobách husitských zůstal na Pankráci pouze kostel a několik stavení. Kostel byl od roku 1421 až do roku 1622 ve správě podobojích. Domky zde vystavěné ku konci 18. století náležely po většině k statku Horní Krči. Tehdy ovšem stavělo se nejvíce z cihel "egyptských" či "vepřovic" (též "buchty" zvaných). Až do roku 1838 stavení tato měla čísla krčská, a od té doby teprve čísla "hornopankrácká". Po zrušení partimoniálních úřadů a při novém rozdělování země roku 1853 Pankrác "jakožto katastru nemající" připojena byla k Nuslím a začalo se psáti Nusle-Pankrác.