Plzeňské předměstí
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Plzeňské předměstí je druhým historickým předměstím Rokycan. Zatímco ale Pražské předměstí se vyvinulo už v raném novověku v rozsáhlý a do jisté míry autonomní urbanistický útvar, Plzeňské předměstí mělo po velkou část rokycanských dějin jen doplňkový ráz, šlo prakticky jen o seskupení několika usedlostí v předpolí Saské brány. Předměstí vzniklo někdy ve středověku, a jeho starší historický název předměstí zní: ?Kamení?, ?Na Kamení? nebo ?Kamenské předměstí?. Etymologicky lze tento název odvodit od Kamenité, neúrodné půdy. Během třicetileté války bylo Plzeňské předměstí, stejně jako celé Rokycany, zničeno. V soupisu obyvatel Rokycan podle víry z roku 1651 se tu uvádějí jen 4 usedlosti a dodává se: ?ostatek předměstí popáleného pustotinou leží. Během 18.století se zástavba postupně obnovovala, ale ještě roku 1830 tu stálo pouhých 39 domů, roku 1838 44 domů s 414 obyvateli. Růst zastavěné plochy Plzeňského předměstí se dostavil až na konci 19.století. Tehdy se i zde objevily průmyslové podniky, které stimulovaly vznik specifických dělnických kolonií jakož i individuální zástavby. Roku 1890 vzrostl počet domů na 73, o deset let později na 102. V roce 1900 mělo Plzeňské předměstí už 1 268 obyvatel. Nová zástavba rychle expandovala západním směrem, a to jednak v historické části předměstí, tak podél dnešní Plzeňské ulice. Po roce 1920 se Plzeňské předměstí mimořádným způsobem rozšířilo i za železniční trať, kde vyrostly vilové čtvrti Rašínov a Za Rakováčkem. Po roce 1945 navíc došlo podél Plzeňské ulice k intenzivní zástavbě stávajících proluk bytovými domy. V roce 1980 mělo Plzeňské předměstí v 712 domech 2 939 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2001 dosáhl počet obyvatel Plzeňského předměstí 3 396. Plzeňské předměstí se stalo rozsáhlým městským obvodem, který na rozdíl od jiných částí Rokycan nebyl vystaven destruktivním urbanistickým a sociálním účinkům masivní panelové zástavby.