Praha (Nové Město) – kubistický sv. Jan Nepomucký u Diamantu

Je všeobecně známo, že sochy oblíbeného českého světce Jana z Nepomuku vznikaly v drtivé většině v období baroka, takže informace o variantě kubistické mohou být pro mnohé čtenáře (nejen) Turistiky i nadšené příznivce mlčenlivého Jeníka velkým překvapením, ale pravda je v tomto případě přece jen trošku někde jinde. Samotná – a přiznejme si rovnou, že velmi zdařilá i zajímavě umístěná - socha je totiž i v tomto případě standardně barokní, kubistické je „pouze“ skoro všechno kolem ní.

Popisovaná socha se nachází ve Spálené ulici a kolem ní si podávají ruce několik století dlouhé dějiny architektury této země. Z jedné strany se sochou sousedí kubistický dům Diamant, jehož současná podoba pochází z období let 1912 až 1913, z té druhé pak Dientzenhoferův barokní kostel Nejsvětější Trojice, který se ubránil i demolici, plánované v rámci výstavby trasy B pražského metra. Jeho stanice se dnes nachází kousek za sochou. A aby toho nebylo málo, z doby dokončení pozoruhodného domu Diamant pochází také moderní edikula („oblouková“ stříška) nad světcovou sochou. Neobvyklé – a ve své době silný odpor budící - spojení „kulatého“ a „hranatého“ stylu je tak dokonáno …

Nepomuckého barokní socha v pražské Spálené ulici vznikla v roce 1717 a za jejího autora bývá nejčastěji považován člen slavného českého sochařského rodu Brokoffů, Janův syn, Michal Jan Josef (někdy se sice uvádí také rok 1723, ale to by se už jednalo o dílo „posmrtné“). Kubistická edikula ve tvaru mnohostěnu je pak dílem slavného architekta Emila Králíčka, který je také spoluautorem projektu přestavby vedlejšího domu Diamant. Samotnou postavu sv. Jana Nepomuckého doplňují dva barokní andílci, edikulu pak kubistická mříž.

Smutnou vizitkou dnešní doby je stav této památky. Umělecká díla sprayerů, vytvořená na podstavci sochy, jsou – naštěstí - vidět většinou jen zezadu. Zepředu mohou ale všichni spatřit například Nepomukovu svatozář s pěti Hvězdami, kterou má světec omotanou kolem krku jako nějaký náhrdelník. A ideální není ani stav – jinak jistě pozoruhodné - kubistické edikuly.

Nedaleko od sochy (za ní) se nachází další zajímavé drobné kubistické památky, a to nárožní sloup a cihlová kašna, která je zasazena přímo do někdejšího vstupního portálu kostela Nejsvětější Trojice. A právě na tomto místě prý původně stávala naše kubistická socha sv. Jana Nepomuckého.