Předklášteří u Tišnova - klášter Porta Coeli s kostely Nanebevzetí Panny Marie

Pouhé dva kilometry od vlakového nádraží v Tišnově najdete obec Předklášteří, jejíž součástí je nejkrásnější, nejvýraznější a nejvýznamnější památka tohoto regionu. Jedná se o jediný existující ženský cisterciácký klášter u nás - a snad i ve všech slovanských zemích - a jediný cisterciácký konvent na Moravě. Jmenuje se Porta Coeli (tedy Brána nebes nebo správně celým latinským názvem Monasterium Cisterciense Porta Coeli) a je to raně gotický komplex s řadou prvků, pocházejících ještě z románského období. Vždyť také klášter založila již v roce 1233 královna Konstancie, dcera uherského krále Bély III. a manželka českého krále Přemysla I. Otakara. Klášterní kostel pak byl vysvěcen roku 1239 a je v něm pohřbena nejen Konstancie Uherská, ale i bratr krále Václava I., markrabě Přemysl.

Stavba kláštera byla zahájena netradičně budováním severní části transeptu, současně byl ale stavěn i konvent s křížovou chodbou. Celé dílo pak ukončilo osazení nádherného západního portálu klášterního chrámu. Klášter vybudovala cistercká řádová huť zvaná tišnovská a vychází z francouzské sakrální gotiky. Klášter byl dokončen ještě v I. polovině 13. století. Z původní stavby se však dochoval jen kostel se západním portálem, kapitulní síň a ambit křížové chodby, ale i to nabízí návštěvníkům tohoto místa nezapomenutelné zážitky. V roce 1784 klášter Porta Coeli v rámci svých reforem zrušil císař Josef II a klášter se podařilo znovu obnovit až roku 1899. Do té doby sloužil jako farní kostel a průmyslová výrobna (tkalcovna, barvírna vlny, výrobna mýdla a cukrovar). Po II. světové válce zde řádové sestry mohly zůstat až do roku 1950. Ty, které byly ochotny pracovat pro socialistické zemědělství, zde byly ubytovány ještě déle.

Klášterní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, zřejmě i proto, že cisterciáci zasvěcovali své bezvěžní kostely vždy a pouze Panně Marii. Je postaven jako románsko-gotické bazilikální trojlodí s transeptem, presbytářem v ose a dvěma pětibokými kaplemi po stranách. Presbytář je ukončen - rovněž pětibokým - závěrem s šesti paprsky klenebních žeber. V bočních stranách závěru se dodnes zachovala lomená dvojdílná okna s nejstarší okenní kružbou u nás. Jižní čelo transeptu je završeno vysokým trojúhelným štítem s obloučkovým vlysem a celý transept je podepřen opěráky. Najdeme zde také velké kruhové okno s kružbou. Západní průčelí kostela má – stejně jako transept - vysoký trojúhelný štít s obloučkovým vlysem a velkým oknem s kružbou.

Dominantou chrámu a hlavní perlou celé Brány nebes je však úchvatný ranně gotický ústupkový portál. Jedná se o unikátní uměleckou práci francouzského typu (ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky), které mohou částečně konkurovat snad jen kapitulní síň a raně gotická křížová chodba. Portál má na každé straně pět ústupků s vloženými sloupky s nepůvodními dříky. Zdobí je úponky s palmetovými lístky a hrozny. V polovině výšky stojí na konzolách sloupky s pěticí apoštolů na každé straně. Zbývající dvojice apoštolů stojí na bocích portálu nad sloupky, vyrůstajícími z hlídajících lvů. Nad apoštoly probíhá horizontální pás, členěný palmetovými listy a hrozny. Portál tak má pětinásobné lomené archivolty. V tympanonu vidíme Krista se symboly čtyř evangelistů. Po jeho stranách stojí Panna Marie a sv. Jan Křtitel. Ve spodní části jsou pak dvě menší korunované postavy donátorů; vlevo se nachází menší mužská postava, představující markraběte Přemysla a vpravo větší postava ženská, tedy královna Konstancie. Oba společně zvedají model kostela. Po stranách portálu se dochovaly konzolové přípory a žebro, pocházející z někdejší klenuté předsíně, která chránila portál před nepřízní počasí.

Ze severní strany ke kostelu přiléhá budova konventu a rajský dvůr s ambity, přístupný ze severní boční lodi. Ve východní části konventu se nachází původní kapitulní síň s dochovaným kamenným pulpitem, jejíž křížovou klenbu nesou dva osmiboké Sloupy. Křížová chodba má na každé straně sedm polí a její okna do rajského dvora jsou trojdílná. Podle odborníků jsou boční hlavice původní, kdežto střední hlavice většinou doplněné. Východně od kostela byl postaven pozdně renesanční dům abatyše, na který později navázaly budovy východního dvora s barokními arkádami. Západní budova proboštství je ze 17. století, severní nový konvent byl postaven v letech 1744 až 1750. Poslední velká úprava komplexu byla provedena v letech 1900 až 1901, kdy bylo západní křídlo starého konventu, v období baroka upravené na sýpku, přestavěno na rozlehlou novogotickou kapli.

Románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doplňuje novogotický konventní kostel stejného zasvěcení. V budově proboštství pak sídlí Podhorácké muzeum, které nabízí sbírky paleontologické a mineralogické i stálou expozici „Dějiny a současnost kláštera Porta Coeli". Kromě pořádání různých příležitostných výstav toto muzeum rovněž zajišťuje prohlídky románsko-gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie a gotického ambitu. Fotografování v muzeu je povoleno za poplatek ve výši 40,- Kč, v klášteře se fotografovat nesmí vůbec a dodržování zákazu je hodně přísně hlídáno (něco málo se mi podařilo nafotit - ještě na kinofilm - téměř před 10 lety a oskenované snímky jsem přidal do fotogalerie).

Celý klášterní komplex byl zařazen mezi Kulturní památky již v roce 1958 a roku 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou ČR.