Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Při naší letošní návštěvě Uherského Hradiště, jsme se prošli Mariánským náměstím, které je druhým hlavním náměstím historického centra v tomto nádherném městě Slovácka. Nejblíže se k němu dostanete od autobusového nádraží, pokud procházíte Velehradskou třídou, nebo z centra města a prvního hlavního Masarykova náměstí, když pak projdete Prostřední ulicí.
Na tomto náměstí dominuje sochařská zajímavost - Morový sloup z let 1715 -1721, dále si zde prohlédnete Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie, kde je dnes umístěn archív. Kromě řady restaurací, baru, obchodů, barokní kašny, která stojí kousek od Morového sloupu ve středu náměstí, je nepřehlédnutelný Dům s chronogranem, stojící na západní straně Mariánského náměstí, patří k nejhodnotnějším ukázkám baroka ve městě.
Odpočinout si zde můžete na lavičkách u kašny, nebo ve venkovních zahrádkách u restaurací. Milovníci umění jistě ocení zdejší Prodejní a výstavní Galerii s obrazy, sklem a keramikou, v budově je i kavárnička s nekuřáckou kavárnou a Divadelní kavárna. Nedaleko náměstí stojí za návštěvu i Galerie Slováckého muzea a Slovácké divadlo u hlavní silnice, ke kterému dojdete průchodem mezi Galerií a knihkupectvím.
Oživením zdejšího náměstí je i hotel, stojící na rohu náměstí a několik obchůdků s výrobky lidové tvořivosti ze slámy, krajky, suchých květin a keramiky. Kdo do tohoto královského města zavítá, jistě zde najde spoustu zajímavých památek i zákoutí.
Mariánské náměstí ve starobylém městě Uherské Hradiště je součástí památkové zóny, zahrnuje dochovaný středověký půdorys města se dvěma velkými náměstími, spojovací ulici s radnicí a soubor jezuitských staveb. Po svém založení bylo město osídleno obyvateli dvou přilehlých trhových obcí – Kunovic a Starého Města. Obě tyto skupiny si postavily své náměstí: Kunovjané měli náměstí zvané až do roku 1955 Hlavní náměstí, později Gottwaldovo a nyní od roku 1990 Masarykovo náměstí; stál na něm kostel sv. Jiří, jehož základy jsou dnes skryty pod dlažbou. Staroměšťané měli Mariánské náměstí s Mariánským morovým sloupem, za komunismu zvané náměstí Rudé armády. Obě náměstí byla posléze spojena Prostřední ulicí, která byla velmi úzká, aby se dala snadno přehradit, jelikož mezi dvěma etniky vznikaly často šarvátky a boje. V tomto příspěvku se více dozvíte o památkách, které najdete v centru města na Mariánském náměstí.
Mariánský morový sloup
Mariánskému náměstí uprostřed vévodí Mariánský morový sloup, jenž patří k památkám upomínajícím na morové epidemie, které město v minulosti postihly. Byl postavený z mramoru v letech 1718-1721 a jeho autorem je brněnský sochař Antonín Riga. Sloup byl postaven jako výraz díků za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na jeho místě původně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Vrchol sloupu tvoří plastika Immaculaty, na nárožích podstavce jsou umístěny sochy sv. Karla Boromejského, sv. Františka Xaverského, sv. Floriána a sv. Petra z Alcántary, v grottě na čelní straně plastika sv. Rosalie.
Stará radnice
Stará radnice se sice nenachází na Mariánském náměstí, ale v Prostřední ulici, která spojuje toto náměstí s Masarykovým, přesto radnici nemůžeme vynechat ve výčtu památek města Uherské Hradiště. Radnice pochází ze 14. století a je považována za nejhodnotnější architektonickou památku města. Vznikla spojením dvou domů, starší gotickou dispozici má levý dům, renesanční je střední část průjezdu a horní síň v patře. Mladší dům má raně barokní dispozici. Oba domy jsou propojeny barokním portálem v zadní části průjezdu. Radnice byla přestavěna na konci 15. a počátkem 16. století, další úpravy byly provedeny v 18. a 19. století. Poslední rozsáhlá rekonstrukce pochází z roku 1995. Radnice sloužila svému účelu až do devadesátých let 19. století, kdy byla postavena na Palackého náměstí nová (dnešní radnice se pak nachází na Masarykově náměstí). Věž staré radnice je dnes nakloněna o několik stupňů do ulice a říká se jí „slovácká Pisa“, jelikož technika staveb na pískových sedimentech řeky Moravy byla ve středověku převzata z laguny italských Benátek a spočívala v zavrtání dlouhých dřevěných kmenů dubu, borovice, smrku či sosny do pískového podloží . Dřevo bylo v té době hojně rozšířené a tuto technologii v Itálii realizovali často řemeslníci vyrábějící lodě.
Měšťanský dům č.61
Měšťanský dům byl postaven roku 1711 v barokním slohu. Dodnes se zachoval původní barokní portál s latinským nápisem s chronogramem, který v překladu zní „Prací jsem vyrostl, láskou jsem povznášen“.
Měšťanský dům č.46
Barokní dům č.46 s fasádou z první poloviny 18. století byl součástí stavební obnovy města po požáru v roce 1681. Dům na dotčené parcele pocházel z první poloviny 17. století a jeho nejstarší známý držitel z roku 1615 byl kovář jménem Řehoř. Vjezd má zdůrazněnou patu oblouku a hlavní diamantový klenák. Je zaklenutý barokní valenou klenbou se styčnými lunetami. Klenutý sklípek se nachází pod schodištěm v pravém křídle objektu. Sondy provedené před začátkem obnovy nepotvrdily další podzemní prostory. Dům stál původně v řadové zástavbě (hodnotný je i vedlejší barokní dům č. 45 s raně klasicistním průčelím), v nárožní pozici se ocitl po demolici sousedních domů ve směru k Zelnému trhu. V roce 2010 prošel stavební obnovou a historizující novobarokní vrata s proskleným sluncovým motivem byla restaurována. Dům - známý i jako dům U Sovy - výrazně ovlivňuje vzhled náměstí. Je památkou chráněnou státem. Po dobu rekonstrukce jezuitské koleje sídlí na této adrese Městské informační centrum.
Kašna na Mariánském náměstí
Kašna pochází z období 17. století. Jejím autorem je Karel Josef Rossi. Je vytvořena v barokním stylu. Do roku 1715 kašna stála uprostřed náměstí v místech, kde dnes stojí morový sloup. Výrazným zdobným prvkem na kašně jsou maskarony - symbolické znázornění lidského obličeje s otevřenými ústy, odkud původně tryskala voda.
Dům U sovy
Dům U sovy se nachází na Mariánském náměstí č. 46. Jedná se o starý barokní dům. Název U Sovy není původní a pochází až z devadesátých let 20. století. Na štítech byla často jen datace ukrytá do latinského textu. Bývalo běžné, že text, většinou biblický, skrýval rok vyhotovení památky a byl umístěn na portálu nad vchodem do objektu.
Sloup se sochou sv. Floriána
V blízkosti domu č. p. 61 se nachází barokní sloup se sochou sv. Floriána, který byl postaven královským rychtářem a hradišťským měšťanem Janem Františkem Schwarzem jako výraz díků za záchranu z pruského zajetí. Socha sv. Floriána, patrona hasičů, je odlišná od soch stejného svatého na jiných místech.