Proč je Kamenec Kamenec?

Ačkoliv se Hanušovická vrchovina podle názvu rozkládá někde kolem Hanušovic, ve skutečnosti je ještě rozsáhlejší a tvoří vlastně jižní předhůří nejvyšších moravských hor, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Předhůří rozlehlé a rovnou i dosti vysoké, vlastně to jsou skoro hory (kategorie středohory), byť je tam řadí jen jeden vrchol, konkrétně Jeřáb s výškou 1003 m.

Nejvyšší částí Hanušovické vrchoviny je tak okolí této hory, konkrétně Jeřábská hornatina, spadající do podcelku Písařovská vrchovina, druhou nejvyšší částí vrchoviny je Hraběšická hornatina, podle nových měření s nejvyšším Kamenným vrchem (964 m). Místní mu všeobecně říkáme Kamenec, ale podivuhodnou shodou okolností je kopec přesně takového názvu i Jeřábské hornatině. Jde o jižní vrchol masivu Boudy (956 m). Podle názvu by se měl na kopci nacházet nějaký kámen, skála, skupina šutrů či podobného materiálu.

Nedávná prospěšná činnost (malování TZ) mě zavála i pod tento vrchol, který už jsem sice obcházel poměrně často (i objížděl – běžky, kolo), ale vlastně vždy to bylo po západním úbočí, nikdy po východní straně, kde vede modře značený Janoušovský okruh.

Vlastně sem ani moc nepátral, jen po modré TZ pokračoval od rozcestí Hrubý lesk k Paramuti a tam po zelené do Štědrákovy Lhoty na bus.

Nicméně stačilo koukat trošku nad cestu a když asi necelý kilometr od zmíněného rozcestí vidím kolem cesty poněkud větší shluk kamenů, řekněme rovnou kamenné suťové moře (raději jezírko), dá se důvod pojmenování tohoto Kamence pochopit. A když už vidím od cesty nějakých 50 m jakýsi větší útvar, je důvod prozkoumat, co se to v lese skrývá. V mapách.cz se vskutku značka pro skalisko vyskytuje, takže někdo už ho i zaznamenal. Při běžném ohledání jde o skalní výchoz, vlastně několik výchozů, jeden viditelný vyšší za ním nižší. Asi zajímavější je ta špičatá první skála, odhadem délky 25–30 m, převýšení skalního vrcholku od paty by mohlo být min. 8 m (zřejmě i víc). Podle geologické mapy jde o metamorfit, konkrétně rulu, což je v Jeseníkách běžná hornina. Struktura horniny má být zrnito-šupinatá, drobnozrná, minerální složení dvojslídného typu. K úplnosti dodáme, že Hanušovická vrchovina je součástí Českého masivu, geologicky krystalinika, a prevariského paleozoika. Oblast je lužická (západosudetská), nadřazený region je orlicko-sněžnické krystalinikum sněžnické skupiny. Doba vzniku paleozoikum, útvar spodní paleozoikum. Česky se paleozoiku říká prvohory, spodní jsou ty období silur, devon, karbon a perm, časově tak cca 450–550 milionů let zpátky.