Průmyslový palác
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Budova Průmyslového paláce stojí proti vchodu do Starého výstaviště, které bylo založeno roku 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu. Průmyslový palác byl postaven rovněž pro tuto výstavu a slavnostně otevřen 15. března 1891. Na projektu se podílel architekt Bedřich Münzberger a ing. František Prášil, který mu dal elegantní a lehkou obloukovou konstrukci. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Palác tvoří trojdílná rozlehlá dvorana se středním prostorem o rozměrech 65 x 45 m, výšce ocelových oblouků 25 m a jejich rozpětí 38 m. Po obvodu prostoru slouží návštěvníkům galerie přístupná schodišti v postranních věžích. Prostřední věž je Vysoká 51 m. Projekt i provedení železné konstrukce je práce První českomoravské strojírny Kolben - Daněk v Praze; práci provedlo 150 montérů za 5 měsíců. Vnější výzdoba zděných částí je od architekta Bedřicha Ohmanna, později v ní pokračoval architekt Alois Dryák. Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna představující Průmysl a Vědu, která byla provedena podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova. Na kopuli paláce byla umístěna velká replika královské koruny s křížem, která měla podobu svatováclavské koruny. Interiér byl upraven r. 1907 podle projektu architekta Josefa Fanty. Po Jubilejní zemské výstavě se na Starém výstavišti a v Průmyslovém paláci konaly další významné výstavy: např. v roce 1895 Národopisná výstava, v roce 1898 Výstava architektů a inženýrů, v roce 1908 Výstava Obchodní a živnostenské komory. Po roce 1918 se stalo výstaviště včetně Průmyslového paláce součástí Pražských vzorkových veletrhů a pořádaly se v něm nadále velké celostátní výstavy, např. v roce 1922 První kuchařská a číšnická výstava, v roce 1923 XV. mezinárodní výstava automobilů a další. V roce 1948 se zde konal sjezd závodních rad, který mimo jiné přijal rezoluci o znárodnění všech továren a firem s více než 50 zaměstnanci a který předznamenal tzv. Vítězný únor a dobu totality. V letech 1952 - 54 byl palác opatřen novými klenbami a vstupní přístavbou podle návrhu architekta Pavla Smetany pro pořádání sjezdů Komiunistické strany. Tehdy se palác přejmenoval na Sjezdový palác a na jeho ocelové věži se objevila rudá Hvězda a název PKOJF, což byla zkratka tehdejšího názvu výstaviště Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.