Pulčínsko - Rumcajzův klobouk, Stůl a Hlava Kyklopa

   Dobu ledovou sice dnes skoro každý "zná" díky populárnímu animovanému rodinnému filmu, ale ono to tehdy patrně tak idylické nebylo. Krajem se sice proháněla stáda mamutů, pronásledovaná pravěkými lovci, ale především zde docházelo díky mrazovému zvětrávání k posledním změnám reliéfu KRAJINY a zvláště pak ke konečné podobě odkrytých skalních výchozů, zvláště těch, tvořených "měkčími" horninami, ke kterým patří i pískovec. Největší práci odvedl mráz, vítr, dešťové kapky a sluneční svit v krajině Čech severních i východních. Těmto atakům se ale neubránily ani menší pískovcové skalní útvary v Západních Karpatech, obývaných od pradávna valašským etnikem. Kromě nejrozsáhlejších a největších seskupení skal v okolí Lidečka a Pulčína se v okolních lesích ukrývá nespočet dalších drobnějších, ale velmi zajímavých skalních útvarů. V nedávné době byl nad modrou turistickou stezkou, vedoucí z Lidečka hlavním údolím potoka Pulčiňáku k Pulčínským skalám, vytěžen les ze strmého svahu nad břehem potoka po naší pravici. Světu se tak odkrylo tajemné Zákoutí s "Čortovým hradem" v nejhořejším pravém spodním cípu nové paseky. Na nejvyšším bodě mýtiny vlevo pak vidíme další výrazné skalisko a kousek pod ním z odlesněné stráně vystupuje pitoreskní skalka. Určitě neprohloupíme, když si půjdeme prohlédnout tyto dva zajímavé skalní útvary hezky zblízka.

   Nejsnadnější přístup je po vyšlapané pěšině od "Čortova hradu," která stoupá od temene skalní stěny po vrcholové hraně hřebene až pod skalní útvary, na které se chceme podívat. (Zatímco nabíráme výšku a potok Pulčiňák se ztrácí v hlubině pod pasekou, po pravici nám dělá společnost les a o něco výš mezi stromy prosvítá nějaké otevřené prostranství - to už jsou rozsáhlé Pastviny a louky, spadající sem od obce Pulčína.) Nejvýraznějším skalním útvarem je "Hlava Kyklopa," která má při pohledu z údolí podobu podélného skalního bloku. My ale teprve zblízka vidíme úzké čelo skalního bloku a také to, že je skála od stráně oddělena a jedná se tedy o podsaditou skalní věž. Ze spodní části se směrem nahoru velké skalisko rozšiřuje a z profilu tak připomíná velikou hlavu jakéhosi obra. Však jej také kdysi můj syn pojmenoval podle bájného Kyklopa. Skalní stěny, hlavně ale čelo útvaru, jsou zdobeny velmi působivými a učebnicovými ukázkami selektivního zvětrávání pískovců - kromě malých říms a  rozličných dutin se tu velmi hezky vyvinuly také voštiny, což je v oblasti Pulčínských skal jev poměrně řídký. Zdejší hrubozrnné pískovce a slepence vzniku takového krajkoví, jaké známe především ze skal Lačnovských, totiž moc nepřejí.

   Skalní věž "Hlava Kyklopa" dosahuje výše asi 6 m. Kousek níž pod ním ve svahu vidíme o polovinu nižší, zato ale velmi pitoreskní skalku, která je velmi zdařilou napodobeninou pokrývky hlavy našeho nejznámějšího loupežníka. Název skalky "Rumcajzův klobouk" je sice kvůli té dokonalé podobě asi nejpřípadnější, ale zmiňovaný hrdina z TV večerníčků se v okolních lesích bohužel nikdy nepohyboval. Nejen kvůli tomu, že je jeho postavička fikcí, ale kdyby na tato místa opravdu nějaký český loupežník kdy zavítal, se zlou by se potázal, neboť by dostal "nakládačku" od valašských zbojníků a ti by ho odsud vzápětí vyhnali... (Možná je tento bizarní přírodní výtvor kloboukem samotného obra Kyklopa, který když naposledy pojedl u svého kamenného, dva metry vysokého Stolu, který vidíme opodál - odhodil svůj "šírák v dál"  -a pak zároveň s ním navěky zkameněl... kdo ví??) Od skalky, připomínající lidský klobouk, vybíhá terasa s čím dál více zřetelnější lesní cestou, která klesá do lesa nad bezejmenným bočním údolíčkem. Po pár minutách se ocitneme dole v hlavním údolí Pulčínského potoka s turistickou značkou... z čehož pro inteligentní poutníky vyplývá fakt, že cesta a sestup k popisovaným skalním útvarům se dá provést i opačném sledu.

    (Informace k článku odčerpány z vlastní hlavy. Stejně tak i názvy skal, jsou totiž vymyšlené.)