PULČINY - Pět Kostelů - Přední kostel
Turistické cíle • Skalní útvar
V místech, kde se pod nejzápadnějším výběžkem kopce Hradisko stékají oba Pulčínské potoky, se nachází nejméně známá skalní oblast NPR Pulčín - Hradisko. Dostala název „Pět kostelů.“ Zvláštní název, není-liž pravda? Předkové dnešních obyvatel (a zbojníci) tak označovalí zvlášť veliká skaliska. Záhadou proto zůstává, proč je tato lokalita pojmenována jako Pět kostelů, když jsou tu větší skalní útvary jen dva... Ostatní vyšší výchozy by takto mohl pojmenovat snad jen jednooký, trpící navíc zákalem zdravého oka. Ponechme ale stranou počtářský um našich předků a podívejme se hezky zblízka na ty nejzajímavější reprezentanty zdejší neživé přírody. (Pro lepší přehlednost jsem si dovolil rozdělit lokalitu na dva celky. Přední kostel je vzdálen téměř sto metrů od toho Zadního a my se proto budeme napřed věnovat jemu). Je to tak trochu strašidelné, ale mohutné skalisko. Kolmé a převislé jižní stěny vystupují ze svahu do výše až 35 metrů, severní srázy skály dosahují nad terénem výše sice jen poloviční, i tak je ale Přední kostel masívem, který se označuje jako skalní věž. Z jižní strany je skála rozčleněna svislými puklinami, římsami, výklenky, lištami a také velmi výrazným převisem. Když na její jižní stěnu zasvítí slunce, ještě více se rozzáří už tak líbezně namixovaný barevný odstín žluté a okrové... a vyžene vám z hlavy všechny chmury. Stěny, zářící teplými barvami spektra, zdobí také bezpočet oválných a kruhových dutin různých velikostí.
Touto geomorfologickou výzdobou se lokalita Pětikostelí dosti odlišuje od ostatních hlavních Pulčínských skal. Podobné takovéto útvary uvidíme až na Lačnovských skalách. Ty jsou mnohem nižší, ale projevy zvětrávání jsou naprosto totožné. A tak jsou pravděpodobně obě tyto lokality tvořeny stejnými vrstvami pískovců a slepenců magurského flyše. Vlastní vrchol Předního kostela je „rozčechrán“ do vícero od sebe se dělících převislých věží. V těsném sousedství Předního kostela, vystupuje napříč nižší skalní útesek. Ten nejenom vkusně doplňuje gigantické hlavní sousoší, ale navíc oba útvary ohraničují malé skalní nádvoříčko. Velmi rádi ho využívají horolezci. Ti ale Přední kostel nazývají Medvědí skálou či Medvědicí. A ten menší útes nese název Dvojče. Kolem nich, ale hlavně dole ve svahu - (a to nad i pod přístupovým chodníkem), vidíme ve zbytku původního karpatského horského pralesa malebně rozhozené veliké balvany a skalky. Jedna z nich někomu může připomínat obří vykotlaný zub, jinému zase pošramocenou královskou korunu.
V časech mého mládí, kdy jsem byl členem všetínského HO, nebylo lezení na Pulčínských skalách nijak omezeno. I tak si horolezci oblíbili jen zadní stěny Hlavních skal pod hradem Pulčínem a Pětikostelí. S vyhlášením Národní přírodní rezervace přišel brzy také zákaz lezení v celé oblasti. Až v nedávné době se podařilo lezcům získat vyjímku, která ale platí jen na oblast Pět kostelů. Nějak hodně podivně (a téměř jak od vlády „jedné strany“) zní nařízení, které jim dovoluje jen jediný možný přístup. A to od údolní lesní asfaltky přes louku se seníkem do lesa a ke skalám. Jiný přístup prý nebude tolerován! Nezbývá mi, než abych se zde od srdce zasmál: přes louku "prochází" po okraji rezervace rozježděná lesní cesta, a když se vnoří do lesa, tak kus za skálami mizí v nitru NPR!! V dobách, dnes už hodně dávno minulých, procházela po chodníku těsně pod Předním kostelem modře značená turistická trasa. (Po vyhlášení rezervace přeložena jinam). A tak se stalo Pět kostelů těmi prvními skalními útvary, které jsem při „objevování“ Pulčínska jako kluk viděl a dodnes je mám moc rád. Vodil jsem zde své kamarády a dnes už se ani nechce věřit tomu, kolikrát stáli - v té době teprve 14-letí - ogaři na vrcholu samotného Předního kostela. Dnes už tam není výstup pro nehorolezce možný, neboť tu hrozí nebezpečí smrtelného úrazu! (Tehdy se ale dalo na vrchol skalisko dostat za pomoci vyvráceného stromu.) A tak mohu i já už jen vzpomínat na chvíle, kdy jsme se na šíkmém a puklinami a skalními miskami rozčleněném temeni hřáli ve svitu slunečních paprsků a pohlíželi ze srázu do téměř 40-ti metrové hlubiny...
Důležité upozornění: článek slouží čtenářům jen k pobavení a poučení - v žádném případě není výzvou k porušení zákona a volnému pohybu po Národní přírodní rezervaci. Osobám přistiženým při chůzi mimo značenou turistickou trasu hrozí nemalá pokuta, která může při správním řízení dosáhnout výše až 100 000 Kč!
Doba, kdy se po skalních městech volně courávalo i přes status rezervace, je už dávno tatam a vy, kteří jste to tu mívali rádi jako já, si budete muset najít jinou skalní oblast, kde dosud tak přísné omezení pohybu v terénu neplatí. Naštěstí je takových míst na Moravě ještě dost, i já si ty „náhradní Pulčiny“ (a dokonce hned několikery) už našel...