Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn

Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn (11/2019)

Na rozhraní horských celků Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku se dá jít příjemný okruh z Rejvízu po žluté turistické značce přes Bublavý pramen a Kazatelny k Opavské lovecké chatě a odtud po zelené na zříceninu Koberštejn a v závěru po červené zpět na Rejvíz. Trasa je dlouhá cca 15 km s převýšením asi 420 m.

Horská osada Rejvíz (německy Reihwiesen) ležící v nadmořské výšce 750 metrů patří ze správního hlediska k městu Zlaté Hory a podle geomorfologického zařazení do Zlatohorské vrchoviny. Krajina zde připomíná náhorní planinu někde na Šumavě a má poněkud drsnější počasí než okolní sídla položená v údolích pod horami. V osadě, která byla v roce 2005 vyhlášena vesnickou památkovou zónou, se dochovaly dřevěné roubené domy a kostel Jména Panny Marie dokumentující vesnickou klasicistní architekturu z počátku 19. století. Středem osady vede státní silnice č. 453 Jeseník – Zlaté Hory, kterou lemuje krásná historická alej letitých stromů, převážně lip a jasanů.

Známou atrakcí Rejvízu jsou historické vyřezávané židle v Penzionu Rejvíz, jejichž opěradla znázorňují karikatury hlav někdejších štamgastů. Můžete na ně nahlédnout pouze přes sklo, kvůli zachování historických kousků se na nich už delší dobu nesedí. Vyřezávané židle zhotovovali někdejší majitelé budovy bratři Jozef a Alfréd Braunerovi, v té době měla chata název Zum Seehirten (U jezerního pastýře). Po 2. světové válce se objekt stal rekreačním zařízením ministerstva vnitra a byl přejmenován po tehdejším ministru vnitra - Noskova chata. Po roce 1989 byl objekt přejmenován na Penzion Rejvíz. Současný majitel pokračuje v tradici výroby vyřezávaných židlí, na těchto novodobých se v restauraci sedí.

Nedaleko osady Rejvíz, necelé 2 km nenáročné chůze, se nachází největší přírodní atrakce lokality – Národní přírodní rezervace Rejvíz, která chrání největší vrchovištní rašeliniště Moravy a Slezska zahrnující známá rašelinná jezírka Velké a Malé mechové jezírko. Malé mechové jezírko je v současné době již zazemněné a turisticky nepřístupné. Velké mechové jezírko je pro návštěvníky zpřístupněno po povalovém chodníku, na jehož konci je malá vyhlídková plošina s turistickým přístřeškem a naučnou cedulí. Známé a dobře dostupné místo trpí v turistické sezóně návaly návštěvníků. Pokud si však vyberete všední den mimo sezónu, můžete tady být i sami.

Vznik rašeliniště umožnily přírodní podmínky území, kdy nepropustné podloží kyselých hornin chudých na živiny zadržuje vodu z četných dešťových srážek, a chladné a vlhké klima přispívá na takovém zamokřeném místě k intenzivnímu růstu rašeliníku, a tím i k tvorbě rašeliny. Rašelina (odumřený rašeliník) se usazuje na dně vodního prostředí a postupně jej zazemňuje. Proces trvá tisíce let a tak ještě hodně dlouho budeme moci sledovat Velké mechové jezírko a jeho temnou a tajemnou hladinu.

Rezervací vede naučná stezka Rejvíz, na vstupu k Velkému mechovému jezírku se v sezónu platí vstupné 30 Kč na osobu. Parkovat se dá v osadě Rejvíz na dvou placených parkovištích v blízkosti Penzionu Rejvíz. Jistě nepřehlédnete naháněče řidičů, mávající na silnici a směřující auta právě na to jejich parkoviště. Pár míst na stání zdarma je ještě před vjezdem do Rejvízu směrem od Jeseníku na vyježděném prostranství u lesa (Rejvíz – rozcestí).

Mapa Národní přírodní rezervace Rejvíz: NPR Rejvíz (mapy.cz/turisticka)

Z Rejvízu se vydáváme po žluté značce přes přírodní rezervaci krásným lesem, kde kořeny stromů prorůstají pěšinu, která musela být místy "nadstřešena" dřevěným chodníkem, až narazíme na asfaltovou cestu Jestřábská silnice. Odtud už je to jen kousek k Bublavému prameni. Toto místo na samém okraji přírodní rezervace skrývá zvláštní přírodní úkaz - voda vytékající z prameniště mírně probublává, pravděpodobně kvůli tvorbě přírodního plynu v podloží. Z informační cedule v místě se o pramenu nedozvídáme vůbec nic. Potok odtéká z prameniště směrem k rašeliništi a vlévá se do přítoku Černé Opavy od Mechového jezírka.

Od Bublavého pramene jdeme po žluté do kopce na Kazatelny. Tento hřeben již náleží do podcelku Medvědská hornatina v pohoří Hrubý Jeseník. Nejvyšší místo je v nadmořské výšce 925 metrů. Kolem vrcholu jsou v lese roztroušené samostatné skalní kvarcitové útvary, některé jsou přímo u pěšiny, některé musíme hledat v lese. V jednom místě je díky vytěžené holině pěkný výhled na Rejvíz, další bude až ze zříceniny hradu Koberštejn.

Z Kazatelen klesáme chodníkem v kamenitém suťovisku k rozcestí U Jestřábí chaty a odtud k asfaltové Opavské cestě. Přecházíme mostek přes Černou Opavu a po silnici přicházíme k odbočce k Ruskému hřbitovu.

Na hřbitově s náhrobními kameny, z nichž jen několik je označeno fotkou a jménem, jsou pochováni ukrajinští vojáci, příslušníci Rudé armády, kteří zemřeli v táboře pro zajatce v období 2. světové války, který se nacházel nedaleko odtud u dnešní Opavské chaty. Za socializmu se tady konaly každoroční akce s pionýry, dnes je to tiché místo ukryté v lese. Na informační ceduli je vyvěšená v ruštině (nebo ukrajinštině?) psaná výzva – prosba o poskytnutí informací o zesnulých v případě, že by hřbitov navštívil případný příbuzný některé z obětí.

Od Opavské chaty směřuje ke Koberštejnu delší úsek převážně lesem značený zelenou turistickou značkou. Posledních cca 500 m je prudší stoupání a jsme na Zámeckém vrchu s nadmořskou výškou 934 m n. m. Kousek pod vrcholem najdete značenou odbočku ke zřícenině raně gotického hradu Koberštejn.

Z hradu zbyla kruhová věž, nebo spíše její torzo. Z pegmatitové skály pod věží je nádherný výhled na celý Rejvíz, kopce nad Zlatými Horami a za tím vším se rozkládají polské roviny. Hrad založili vratislavští biskupové v 2. polovině 13. století. Jednalo se o strážní hrad obchodní stezky Olomouc – Vratislav, která vedla v údolí pod hradem při toku Černé Opavy. Údolí bylo prý v té době pro formany nebezpečné, protože se ve zdejších tmavých lesích vyskytovali lapkové a loupežníci.

Údolím Černé Opavy vede naučná stezka nazvaná Údolím lapků z Drakova, která začíná ve Vrbně pod Pradědem, v místní části Mnichov, a vede přes Drakov (dnes již neexistující osada, zůstala pouze hájovna) na Rejvíz. Turisté mohou z této stezky odbočit a vyšlapat nahoru ke Koberštejnu.

My tímto prudkým klesáním naopak scházíme od hradu do údolí, kde pokračujeme po červené na Rejvíz. Přítok Černé Opavy, který vytéká z rašeliniště, má tajemnou hnědočernou barvu. Tmavost způsobuje louhování rašeliny do vody. Pěkně je to vidět v jezírku u rozcestníku Jestřábská silnice pod Starým Rejvízem.

Náhorní plošina s Rejvízem je osvětlena večerním šikmým sluncem, stromořadí kolem silnice vrhá dlouhé stíny. Docházíme k autu a ještě se kocháme pohledem na staré roubené domy. Rychlost jízdy je přes osadu omezena na 30 km/hod., po silnici se v sezónu pohybuje velké množství lidí a projíždí hodně aut, nejen s turisty, ale silnice slouží také jako spojka mezi Jeseníkem a Zlatými Horami. Rychlost je tu policií často kontrolována radarem. Tak nespěchejte.

Mapa oblasti na mapy.cz: mapa trasy Rejvíz - Kazatelny - Koberštejn (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast