Skalka
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 1 C2
lidová architektura
smírčí kříž
Obec z historicko správního hlediska náležela k hazlovskému zboží s nímž sdílela osudy i majitele až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Z památek v obci nalezneme několik staveb s prvky lidové architektury. Z nich asi nejzajímavější nalezneme v dnešním čp. 29. Obcí prochází modrá TZN od Hazlova, která za Skalkou pokračuje k Goethově skalce a přes Nebesa až do aše. Též zde nalezneme část naučné stezky Goethova skalka.
Fotogalerie
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 1 E2
smírčí kříž
valy a příkopy
tvrziště
První zmínka o objektu 1299
Jiný název objektu Pürstenštejn, Losburg
Skalka je prvně pod názvem Stein uváděna v roce 1299. Ihned na začátku si však řekněme, že zajímavá místa zde stávala dvě a to necelých 0,5 km od sebe. Jedna tvrz se nazývala Stein a druhů Pürstenstein a také Losburg. V historických pramenech často docházelo k popletení obou míst a je proto velmi složité v písemnostech od sebe obě tvrze oddělit. Pokusme se však o to a začněme osadou Stein, tedy místem, které můžeme snadněji vystopovat. Při datu první zmínky je Stein uváděn jako součást paulsdorferských lén na CHEBsku. Již roku 1301 je však ves v majetcích chebských Najperků, kteří takřka ihned postoupili zdejší statky pánům z Plavna. Ani ti ji však nedrží příliš dlouho, neboť ještě téhož roku – jsme stále v roce 1301 – darují ves klášteru ve Waldsassenu. Další roky nám majitelé poněkud unikají a proto nedokážeme s jistotou určit rok, kdy se Skalka dostala do majetků Mikuláše Hullera, chebského měšťana, nejpravděpodobnější se však zdá být rok 1338. Za něj je také prvně dokládán i Hullerův dvůr, který byl jakýmsi předobrazem pozdější tvrze ve Skalce. V roce 1356 získali tvrz i ves Rüdigerové ze Sparnecku od nichž později získali zdejší zboží opět Hullerové. Následně zde docházelo ke střídání majitelů tvrze, ale velmi nepřehledným způsobem, neboť po Hullerech získali tvrz Frankengrünové, kteří ji propůjčili Paulsdorferům, který propůjčené zboží prodal a později se zde zapisovali páni z Alschenu za nichž však byla tvrz dobyta chebskou hotovostí, protože Alschenové loupili po okolí. Nicméně i přes tyto historické nesrovnalosti drželi páni z Frankengrünu Skalku do roku 1540, kdy ji prodali k chebským městským statkům. Po tomto roce, zřejmě v roce 1543 byla tvrz přestavěna na papírnu, která fungovala až do roku 1943. Její zbytky však nemůžeme dnes spatřit. Papírnu zatopily v roce 1960 vody vodní nádrže Skalka. Podívejme se však již na další panské sídlo nazývané Pürstenstein, nebo Losburg. Toto sídlo bývalo s největší pravděpodobností hradem o jehož počátcích však nemůžeme mnoho zjistit. Jistě však víme, že byl zaniklý patrně již před rokem 1500, neboť po tomto datu není již nikde uváděn. V pramenech, které ho uváděly, je často jmenován jako Skalka a proto se domníváme, že náležel k jednomu ze sídel, která zde nechali vystavět někteří majitelé, kteří měli zdejší pozemky propůjčené, nebo zastavené. Nikde však není uváděn ani jeden majitel Losburgu. Z hradu jsou však zachovány sporé zbytky valů a příkopových fortifikačních zařízení. Obcí prochází červená TZN od Chebu a Chebské stráže ke Komorní hůrce a do Františkových Lázní. Též lze částečně využít modoru TZN z Chebu na Komorní hůrku, která prochází částí Skalky, zvanou Vidrholec.