Soutěska Lomensko
Možná, že si teď říkáte, že o soutěsce tohoto jména jste nikdy neslyšeli, ale většina z vás jí určitě alespoň jednou v životě projížděla... no a ten zbytek ji zná z doslechu.
Lomensko je totiž hlubokou průrvou říčky Senice, jejíž tok si tudy mezi kopci „prohryzal“ cestu k severu a soutoku se Vsetínskou Bečvou. Soutěska (anebo průsmyk) je dlouhá asi jeden kilometr, začíná u známých Čertových skal a končí pod železniční stanicí Lidečko. Tady bychom ale dědinu stejného názvu hledali marně – zdejší nádraží je vlastně takový osamělý „výstrkov“ - a obec ležící na druhé straně Lomenska má vlastní vlakovou zastávku.
Šíře soutěsky je minimální – tak tak, že se nad tokem říčky vedle sebe vlezla hlavní silnice a násep elektrifikované železniční trati ze Vsetína do Horní Lidče. Hlavní komunikace a trať dále pokračuje přes Lyský průsmyk do Půchova (a přes Žilinu až do Košic), další důležitá silnice a souběžná lokální trať pak spojuje Horní Lideč s Valašskými Kloboukami, Brumovem – Bylnicí a Vlárským průsmykem.
Soutěska Lomensko neslouží jen jako důležitá dopravní tepna, je zároveň i předělem mezi posledním kopcem Vizovických vrchů a prvními svahy Javorníků. Ty svahy jsou spíše pořádně srázy – vždyť jen ta strmá vyvýšenina nad Čertovými skálami, temeno Kopců, dosahuje ode dna soutěsky na vzdálenost 0.5 km převýšení téměř 260 metrů!
První javornické kopce na opačné straně jsou dva a ten první se stupněm sklonu svého svahu nijak nezaostává – pokud by se na něj musel člověk pinožit, ohodnotil by jej bývalým horolezeckým stupněm číslo I. Což už je terén, kdy člověk musí při výstupu používat sem tam i rukou.
Javornické kopce se nazývají Stráž I (623 m) a Stráž II (620 m) a střeží vstup do doliny potoka Pulčiňáku a stejnojmennou horskou obcí, k nimž v Lomensku z hlavní komunikace pod viaduktem trati odbočuje úzká silnička. Pulčín proslul v oblasti Západních Karpat jako lokalita s největším pískovcovým skalním městem, ale „skáluprosté“ nejsou ani svahy obou „strážních“ vrchů.
Pozoruhodné jsou samozřejmě i blízké Čertovy skály, ale nečekané zajímavosti najde zdatný poutník také ve svazích vrchu Kopce (správně Vrchkopec), lidově nazývaný Zámčiskem. (Jenže ono se ale nadarmo neříká, že na každém šprochu je pravdy trochu!)
Na temeni sice žádný hrad (natož zámek) nikdy nestál, zato se tady ale vypínalo rozlehlé výšinné hradisko pozdní doby bronzové a starší doby železné. Obývali jej strážci průsmyku, kterým už v těch časech proudili od jihu na sever početné kupecké výpravy a jehož nepřístupné okolí ničemy svádělo k loupežným přepadům.
Z hradiska se dodnes zachovaly dobře patrné valy. A také příkopy, jenže ty jsou vesměs přírodního charakteru a nacházejí se v nich vstupy do celkem 11 pseudokrasových pískovcových jeskyní.
Východní svah vrchu Kopce nad říčkou Senicí pak „zdobí“ úzký, ale mohutný sesuv o rozloze čtyř hektarů.
(Závěrem ještě jedna kuriozitka: soutěska Lomensko se dostala i do literatury a přepad kolony německých vozidel chrabrými partyzány v ní popsal L.Mňačko ve známém válečném bestselleru Smrt si říká Engelchen.)