Stínava – kostel Povýšení sv. Kříže

Pozoruhodná – a neprávem víceméně opomíjená - památka se nachází ve středu malé obce Stínava, která v letošním roce oslaví 780 let od svého založení. Poprvé je totiž tato vesnička se 150 obyvateli písemně zmiňována v listině z roku 1233. Nejedná se o nějakou podrobnou historickou zprávu, ale padne zde jméno Albert von Stínau, tedy Albert ze Stínavy. Stínava leží v prostějovském okresu, téměř na „státní“ hranici Hané s Moravským krasem. A jak už to na Hané bývá, vše co přesahuje nadmořskou výšku 250 metrů, jsou velehory. Proto se také Stínava považuje za podhorskou ves; vždyť úpatí Drahanské vrchoviny zde dosahuje nadoblačných výšin 400 m nad mořem (tím ovšem polohu obce nijak nesnižuji, protože sám pocházím z podhůří Jeseníků a do čtyřstovky musím vždy pár desítek výškových metrů ještě popojet nebo popojít).

Místní – velmi zajímavý - kostel Povýšení sv. Kříže je považován za nejstarší stavbu na Prostějovsku. Pochází zřejmě z I. poloviny 13.století, jeho nejstarší části tedy můžeme považovat ještě za románskou stavbu s prvky rané gotiky. Přestože byl v 17. i v 19. století přestavován, zachoval si svůj původní ráz. Místní dokonce tvrdí, že historie kostela „sahá až do prvních dob křesťanských na Moravě“. Je ovšem pravdou, že například vlevo od oltáře můžeme vidět kamennou, ve zdi zasazenou, schránku na „velebnou svátost“, tedy sanktuárium. Interiér kostela zdobily původně fresky, jejíchž pozůstatky můžeme nalézt v presbytáři za hlavním oltářem.

Dnes již je jednolodní kostel plochostropý, ale ještě v roce 1871 se nad kněžištěm vznášela kamenná klenba. Původní zdejší křtitelnice a Kazatelna se v současnosti – údajně – nacházejí v Drahanech, stará monstrance je pro změnu od roku 1840 v majetku olomouckého arcibiskupství. Kostel býval také „ještě nedávno“ hřbitovní stavbou s velkou Kostnicí západně od něj. Kostnice byla odstraněna roku 1874 a poslední zbytky hřbitovní zdi zmizely v roce 1882.

Kostel ve Stínavě má velmi zajímavou stavební podobu, způsobenou „kamínky“ ve hlíněné maltě nebo zesílením opěrných pilířů před rušením hrobů a – hlavně – kvůli těžké střeše. Dobu druhotné výstavby opěrných pilířů však neznáme, odhalené gotické fresky byly zřejmě zabíleny v období reformace. Výjevy na freskách zobrazují pravděpodobně sv. Vojtěcha, sv. Kateřinu a Pannu Marii s apoštoly a nápisem "Oroduj za nás sv. Boží Rodičko". Dalšími zajímavostmí kostela jsou – již zmíněná - schránka na úschovu posvěcených hostii nebo zvon z roku 1490, který zdobí nápis "Ó Králi slávy, příjď se svým pokojem". Tento zvon přežil všechny rekvizice, druhý je již čtvrtým v pořadí. K mobiliáři kostela Povýšení sv. Kříže patří také obrazy z doby baroka, ale jeho většinu představují novodobé artefakty bez větší umělecké hodnoty. Současná jednoduchá plechová střecha pochází z roku 1892, ta původní byla šindelová.

Kostel je opravdu stavbou výjimečnou a stojí za návštěvu. Originalita exteriéru interiér stavby jednoznačně předčí, ale přesto jsem byl velmi rád, že mi bylo umožněno prohlédnout si i jeho vnitřní prostory. Minimálně kvůli těm několika „pamětníkům období temného středověku“ …