Šumperk - vila Hany Benešové

Je až s podivem, že přes množství článků, které jsem již o slavných šumperských vilách pro Turistiku.cz napsal, na tento objekt jsem doposud zapomínal. Přitom se jedná o krásnou budovu, umístěnou v parčíku takřka zámeckém, která se nezapomenutelně vryla do paměti každého, kdo v Šumperku ve II. polovině minulého století vyrůstal. Od roku 1946 byla totiž vila využívána jako dětské zdravotní středisko Hany Benešové. Sídlil zde i dětský zubař s jednou z prvních bezbolestných vrtaček na okrese. Zubařka byla ale zrzavá a strašně smrděla cigaretami (obé jsem coby dítě nesnášel, takže jsem jako robátko raději trpěl na poliklinice). A my, co jsme v těsné blízkosti HB nějaký čas také bydleli, to mívali občas i s bonusem navíc. Celý areál je sevřen mezi ulicemi prof. Ladislava Fialy a Jeremenkovou a jedná se o jednu z nejzajímavějších staveb známého vídeňského architekta Georga Bergera, který je autorem podoby mnoha veřejných i soukromých staveb v Šumperku, například divadla a Radnice.

Stavitel Georg Berger vybudoval toto sídlo pro inženýra Carla Strobacha, ředitele olšanských papíren. Ten se rozhodl, že si nechá postavit v Šumperku rodinnou vilu. Bergera si vybral proto, že stále využíval romanticky historizující přístup k tvorbě, kombinovaný s moderními stavebními technologiemi. Typické pro něj bylo zejména využívání vápenocementových směsí na fasády a železobetonových konstrukcí. V případě této stavby však Berger upustil od často používané uzavřené dispozice a Strobachovu vilu postavil na půdorysu ve tvaru písmene L. Budova je dále členěna předstupující halou, zastřešenou terasou a terasou s pergolou.

Hlavní – dá se říct reprezentační část - objektu je patrová a završuje ji mansardová střecha. Interiéru prvního nadzemního podlaží dominuje sloupová síň ve funkci haly, dále se zde nachází místnosti pro rodinné a společenské vyžití. V patře, dostupném po zajímavém dřevěném schodišti, se nachází další hala, z níž byly přístupny soukromé pokoje členů Strobachovy rodiny a sociální zázemí. To už se ale nachází v obslužném západním křídle. To je jen jednopodlažní, s mansardou a schodišťovou věží (právě v této části sídlila již zmíněná zubařka). Jednotlivé místnosti později obsadili lékaři a sestřičky, haly jejich – převážně dětští – pacienti.

Je neuvěřitelné, že budova si dodnes zachovala nejen svou exteriérovou podobu, ale můžeme zde stále vidět původní vnitřní zařízení; ono dřevěné schodiště, vestavěný nábytek nebo zbytky štukové výzdoby v některých místnostech. Přitom – jak již bylo naznačeno v úvodu - vila byla užívána k bydlení pouze do roku 1945. Částečně se dochovaly i další doplňky a drobnosti, které si z dětství pamatuji. Mám na mysli zejména sluneční hodiny na průčelí, různé železné konstrukce a dřevěné rošty, po kterých se plazily popínavé rostliny (zejména růže), bílý plaňkový plot (dnes je ovšem tmavě zelený) nebo rekonstruovanou venkovní kočárkárnu. Množství růžových záhonů v současnosti doplňují například módní levandule a zachovala se i hospodářská budova, parková socha a několik dalších dekorativních prvků.

Vila i zdravotní středisko jsou pojmenovány po Haně Benešové, manželce našeho druhého prezidenta. Ženy údajně velmi krásné, která prý svými sexuálními aktivitami na poli diplomatickém zvyšovala kredit naší republiky v západním zahraničí. Dnes zde najdete ordinace kožních lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a klinickou logopedii.