Velký Třebešov – památky v obci

Velký Třebešov je jednou z obcí východních Čech (okres Náchod), které určitě stojí za návštěvu. V obci – poprvé písemně zmiňované v souvislosti s kostelem sv. Štěpána roku 1355 – žije dnes asi 340 obyvatel a vznikla sloučením Velkého a Malého Třebešova. Původně dvě samostatné obce s panskými sídly v podobě tvrzí se stavebně propojily a Malý Třebešov po roce 1917 definitivně zaniká. Mezi majiteli obce se vystřídalo i několik zajímavých jmen, například Berkové z Dubé na Ryzemburce, Augustiniánský klášter v nedaleké Jaroměři nebo Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic.

V obci se nachází několik zajímavých pamětihodností, z nichž jedna je dominantní ve všech slova smyslech. Touto památkou je kostel sv. Štěpána, který je, jak již bylo uvedeno, poprvé písemně zmiňovaný – již jako farní - v roce 1355. Přesto, že byl kostel rozšířen a barokně přestavěn ve II. polovině 17. století a jeho interiér prošel úpravami znovu ještě v polovině 19. století i na počátku 20. století, příznivec gotiky si zde něco z původní stavby stále najde. Jisté gotické jádro je tedy, naštěstí, doposud dochováno.

Kostel sv. Štěpána je jednolodní obdélnou stavbou s pětibokým presbytářem (to je onen pozůstatek gotické stavební fáze) s třemi opěráky. Na severní straně kostela se nachází mohutná hranolová věž a obdélná sakristie, pocházející z období barokní přestavby v roce 1687. Presbytář má dochovanou původní Křížovou klenbu, loď je plochostropá, barokní, s výmalbou bez ozdob. Mobiliář pochází většinově z II. poloviny 17. století, ale například obraz hlavního oltáře vznikl až v polovině 19. století (sv. Štěpán, 1858). Varhany pocházejí z poloviny 18. století a jejich výrobcem byl Adalbert Schreyer z Kuksu. Restaurovány byly v roce 1927 Václavem Poláčkem z Rychnova nad Kněžnou. Okolo kostela býval původně hřbitov, ze kterého se dochovalo jen několik poškozených náhrobků.

Na své si zde přijdou stále i příznivci starších slohů, tedy gotiky a renesance. Musí se však dostat do interiéru stavby, protože exteriéry kostela jsou v podstatě běžným – a nikterak zajímavým – vesnickým barokem. Uvnitř si však můžeme prohlédnout například kamennou křtitelnici z 15. století nebo devět pozdně renesančních náhrobníků. Klenba presbytáře je zakončena svorníkem s květinovým motivem, pozoruhodné jsou však hlavně klenební konzole, zobrazující lidské tváře. Celý presbytář je dnes, bohužel, překrytý jednotnou bílou barvou.

Největší „raritou“ kostela svatého Štěpána je však velmi zajímavý renesančně – barokní malovaný dřevěný strop pod kruchtou. Zobrazené ornamenty jsou vypodobněny v lidové tradici a týkají se zejména bohoslužebných úkonů. A dá se zde procházet a vyhledávat „pikantérie“ hodně dlouho, věřte mi. Nápis pod dřevěnými schody na varhanní emporu uvádí rok barokní přestavby, ale malby na stropě jsou jistě původem starší. Čelo empory je zdobeno zastaveními Křížové cesty.

Do kostela se většinou dá nahlédnout přes mříž, takže ornamenty pod kruchtou shlédnete bez větších problémů. Prohlídku interiéru si můžete domluvit v nedalekém stavení (severním směrem).

Další památkou obce je velkotřebešovská tvrz. Pochází z poloviny 16. století (písemně je ovšem zmiňována poprvé až v roce 1611), od I. poloviny 17. století je Smiřickými využívána jako hospodářská budova. Od roku 1827 v objektu sídlí místní hostinec, poté se stává soukromým obydlím. Objekt měl původně zděné přízemí a dřevěné patro, které bylo později zbouráno. V současnosti se jedná o soukromé stavení čp. 1. K tvrzi původně patřil samostatný mléčný sklep, ten byl roku 1968 přestavěn na domek čp. 45. V interiéru obdélníkové stavby bývalé tvrze jsou údajně částečně zachovány křížové a valené klenby v přízemí a valeně klenuté sklepy. Někdejší tvrz Velký Třebešov se nachází jižně od kostela sv. Štěpána

Tvrz v někdejším Malém Třebešově pochází rovněž ze 16. století. Jednalo se původně o kamenné panské sídlo se dvěma patry. Po druhé světové válce převzal malotřebešovský dvůr i s někdejší tvrzi Státní statek v České Skalici a v dnešní dvoupatrové budově se znakem Schaumburg- Lippe by málokdo poznal bývalou starou tvrz.

Posledními památkami, které se v obci nacházejí, jsou díla sochařů. Jedná se o tradiční sochu českého světce Jana Nepomuckého a zejména výtvarně velmi zajímavě zpracované pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od hořického sochaře Josefa Vašaty. Vytvořeno bylo roku 1896 (většina informačních pramenů sice uvádí rok 1816, ale i v tom roce 1896 bylo umělci teprve 19 let). Sousoší se nachází na křižovatce u restaurace, kterou mohu také vřele doporučit. Památky mohou časem unavit a zdejší porce jídla jsou levné, chutné a mnohdy – vzhledem ke své kubatuře – přímo „nesežratene“. Pivo levné, správně vychlazené a žádný „podmírák … byli jsme zde velmi spokojeni.