Vintoky
Turistické cíle • Příroda • Krasový útvar
Propadání Vintoky je propadání povrchového toku Krasovského potoka do podzemí. Potok se ztrácí v místě, které je znatelně od okolí zúžené, dříve tu bylo slepé údolí, ohraničené skalní stěnou. Potok se dnes ztrácí již před silnicí. Avšak konečné ponory jsou až těsně u skály. Ta je na protější straně než blízká jeskyně Balcarka, v létě díky hustým keřům není vůbec vidět. Dobře ji jde pozorovat pouze na podzim, na jaře a v zimě. Podzemní tok potoka stále nebyl zjištěn. Potok vyvěrá v Malém výtoku Punkvy. Zajímavý je název tohoto propadání, který se v krasu dost často vyskytuje. Je to místo, kde vniká voda do podzemí, název je tedy místním lidem zkomolený .Propadání je tvořeno několika starými jeskyněmi ve skále, avšak tyto ponory jsou aktivní jen za povodní.
První známý sestup provedl Jan Suchánek. Měl k dispozi dvě třicetimetrové lana. Krkolomný sestup střídali úzké škvíry a životu nebezpečné šroubovice. Po druhé šroubovici mu už nestačilo lano a tak se rozhodl, že se odváže a dolů sleze. Dosáhl dna v hloubce 65 metrů, avšak byly to jen zaklíněné balvany hrozí stržením do dalších hlubin. Pak nastalo vyzvedávání, které trvalo jeden a půl hodiny. Další práce pak byly zbržděny příčinou neopatrného zasypání chodeb. Ve Vintocké skále se nachází několik jeskyň: Cigánská, Ponorová, S oky, Vintocká propast 1 a 2 (hloubka 50m), Škrapová propast (hloubka 50m), Liščí díra a Šachta průvanů. Nejmohutnější je puklinová stupňovitá Vintocká propast 1 (hloubka 75m). Její střední částí je Ústřední propast (50m nade dnem propasti), do níž se sbíhají všechny chodby z Vintoků.
Jedná se o rozlehlý systém jeskynních paleoponorů ve skalní ostrožně nedaleko Jeskyně Balcarky. Jsou to jeskyně Cigánská, Ponorová, S oky, Vintocká propast I, II, Škrapová propast a Liščí díra. Nejvýznamnější jeVintocká propast I, hluboká 75 m, s Ústřední propastí, Středními patry a chodbami Ozvěny a Souběžnou. Sem pak vyúsťují i další dvě propasťovité jeskyně a to Vintocká propast II a propast Škrapová. Z tohoto místa zvané Absolutní dno vede chodba do 60 m vysokého Říceného dómu, s balvanovým závalem a možností dalšího pokračování. Volně přístupná je pak nepřehlédnutelná jeskyně Cigánská, která je v koncové části prosvětlena dvěma k povrchu otevřenými komíny. Skalní ostrožna Vintok je vyhlášena za přírodní rezervaci.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (2010), GOL 1:25 000 Moravský kras (2011)
Slnečné jazerá (Sluneční jezera) v Senci jsou jedním z nejznámějších a nejnavštěějších letních středisek cestovního ruchu na Slovensku.