Žitava – Městské muzeum (Zittau - Kulturhistorisches Museum)

Žitavské městské muzeum najdeme ve františkánském klášteře a na adrese Klášterní ulice (Klosterstraße) č. 3. Jedná se o nejstarší muzeum Euroregionu Nisa, který zahrnuje části jihovýchodního Saska, Dolního Slezska a severních Čech. První sběratelské sbírky zde vznikaly v letech 1564 až 1709, první expozice v barokním sále budovy Heffterbau se pak stala nejstarším zachovalým muzejním prostorem střední Evropy.

Muzeum bylo oficiálně založeno v roce 1854 a je tedy prvním městským muzeem v Sasku. Jeho sbírkový fond byl zaměřen na umění a historii města Žitavy a jeho okolí, jižní Lužice a regionu Trojzemí. V rozsáhlých sbírkách byly schraňovány cenné předměty zejména z oblasti sakrálního umění, uměleckých řemesel, malířství a grafiky, sochařství (i toho soudobého), archeologie, numismatiky (mince, medaile, papírové peníze, vyznamenání, erby, vlajky) a etnologie. Za nejvzácnější předměty byla považována tzv. postní plátna z let 1472 a 1573.

Stálá expozice – umístěná od roku 1934 v bývalém františkánském klášteře - je rozdělena na několik tematických okruhů, např. „Malé žitavské postní plátno“(to z roku 1573), „Hvězdné hodiny města Žitavy“ (dějiny města), „Znamení kříže“ (sakrální umění od středověku do současnosti) a „Žitavské životní prostory“ (tedy příběhy mladých a starých, chudých a bohatých, měšťanů a venkovanů). Vše doplňuje klášterní rajská zahrada, kde můžeme vidět ukázky barokního funerálního umění.

Další muzejní expozice pak můžeme navštívit v budově Heffterbau (Kabinet kuriozit v barokním sále nebo krátkodobé výstavy v tzv. Českém kostele), která je s klášterem spojena křížovou chodbou nebo v hřbitovním kostele sv. Kříže (Velké postní plátno z roku 1472). Vraťme se ale do prostor někdejšího františkánského kláštera, který je sám o sobě pozoruhodným a cenným stavebním komplexem a který skutečně až překvapi množstvím zde uložených pokladů. Koneckonců muzeum se dnes pyšní počtem více než 35 000 inventarizovaných objektů a nespočtem jednotlivých předmětů …

Projděme a připomeňme si tedy jednotlivé části muzea:

Malé Žitavské postní plátno, vzácné renesanční umělecké dílo a jediné dochované evangelické postní plátno je nejcennějším exponátem Kulturněhistorického Muzea. Dílo neznámého umělce bylo vytvořeno dle předlohy Lamberta Lombarda a má rozměry 4,3 x 3,5 m.

Hvězdné okamžiky Žitavy jsou vlastně desítkou předmětů reprezentujících více než 800 let dlouhou historii Žitavy (mj. stříbrné mince z 13. století, husitský buben, ohořelý trám ze starého kostela sv. Jana nebo model mechanického tkalcovského stavu).

Žitavský životní prostor (Příběhy starých a mladých, chudých a bohatých, z města a z venkova) představuje ve 14 tematicky řazených odděleních zdejší život od 13. století do roku 1928 a „od kolébky až do hrobu“.

Studna mládí je freskou z 15. století, která zobrazuje, jak na vozech, žebřiňácích, nosítkách, i pěšky a o holich míří ke studni ze všech stran lidé nejrůznějšího postavení - od králů a královen až po jeptišky a žebravé mnichy - aby se napili omlazujícího pramene a oddali se tak věčné lásce.

Znamení kříže, požehnání a nanebevzetí (sakrální umění od středověku po současnost) vychází ze vzácné sbírky Wolfganga Sternlinga z Kölnu, která obsahovala kříže a obrazy pocházející zejména z 18. až 20. století, kresby, grafiky, knihy i sochy pocházející z Evropy, Jižní Ameriky a severní Afriky a jejíž vybrané exempláře jsou vystaveny v křížové chodbě. V kapitulní síni najdeme renesanční a barokní umění z Žitavy a okolí (např. epitafy z 16. až 18. století či ukázky umění zlatníků a sklářů), v gotickém sále sakristie se středovým pilířem pak na nás čeká expozice církevního středověkého umění (obrazy a sochy svatých pocházející z kostelů v jižní Horní Lužici).

Klášterní nádvoří sloužilo již ve středověku jako hřbitov františkánských mnichů. Po stržení severního křídla kláštera zde v 17. a 18. století vzniklo jedinečné pohřebiště s uceleným systémem řadových hrobek ve stylu italského Camposanto. Jednotlivé hrobky pochází z let 1675 až 1723.

Muzejní výstavní sbírka „SCHAUsammlung“ propojuje expozici s depozitářem a umožňuje tak náhled do rozmanitosti muzejních sbírek (např. žitavskou fajáns, barokní nábytek nebo sádrovou sošku Lenina mezi svatými obrázky. Nechybí ani hračky z bývalé NDR nebo díla regionálních umělců.

Kabinet kuriozit z roku 1709 je umístěn v barokním sále budovy Heffterbau. Najdeme zde např. lebku zakladatele žitavské knihovny a dřívějšího starosty Nikolause von Dornspacha, antické mince, krokodýla, čínské oltáříky nebo obrovský globus z roku 1690. Cenný je astronomický přístroj z roku 1790, který vznikl v dílně hornolužického uměleckého truhláře a vynálezce Michaela Dienela a který názorně ukazuje pohyb nebeských těles nebo zatmění slunce a měsíce.

Mučírna je umístěna v bývalém vinném sklípku františkánského kláštera a je replikou skutečné středověké mučírny. Vidět zde můžeme palečnice, lámací kolo, španělské boty, skřipec a žitavské stínací sekyry a meče pocházející ze starých věznic.

Žitavská zbrojnice nabízí v někdejší kapitulní síni zřejmě největší sbírku zbraní v Horní Lužici. Ta obsahuje stovky  - často velmi starých a vzácných – exponátů, např. dřevcových a střelných zbraní, nožů, přileb, štítů, částí brnění i kanónů. Je přitom zajímavé, že mnohá německá ​​muzea se po II. světové válce musela vzdát svých sbírek zbraní, zatímco v Žitavě byly střelné zbraně pouze znehodnoceny. 

Folklór a lidové umění v Žitavě představuje druhou největší sbírku tohoto typu v Horní Lužici, jejíž největší chloubou zůstává soubor barokního selského nábytku z 18. a 19. století.

Žitavské Kulturně - historické klášterní muzeum je otevřeno od úterý do neděle a v čase 10,00 až 17,00 hod. K dispozici je zde audio průvodce v němčině, angličtině, češtině a polštině). Vstupné přijde na 5 euro (snížené 3 eura, Ukrajinci zdarma), kombinované s kostelem sv. Kříže (Velké postní plátno) pak 8 euro (snížené 5 euro).