Zlín - Benešovo nábřeží
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Památníky, sochy a busty na tohoto našeho "druhého" československého prezidenta lze spatřit v Aši, Praze, Brně, Sezimově Ústí, Českém Krumlově, Kožlanech, ve Znojmě a Mladé Boleslavi. Jméno tohoto státníka je skloňováno především s jeho kontroverzními dekrety, je mu vyčítáno přijetí mnichovského diktátu a demise ministrů v únoru 1948, která zapříčinila nástup komunismu. Málo už se ale ví o tom, že právě díky skvělé diplomaci doktora filosofie - E.Beneše - vznikla při 1.odboji Československá národní rada, která byla Velkou Británií, Itálií a Francií uznána jako "představitel" nového státu a že díky Benešovi vznikly také samostatné Československé legie, jejichž činnost za I.světové války v Rusku, Itálii a Francii dodala prvnímu Československu velice příznivé renomé. Prezidentem se Edvard (původně Eduard) Beneš stal až v roce 1935, po Mnichovu odešel do zahraničí jako prezident exilové vlády a po osvobození vlasti setrval ve funkci až do neblahého roku 1948, kdy v létě abdikoval. Ty tzv. Benešovy dekrety byly produktem exilové vlády a Beneš je "jen" podepisoval. Za jiných okolností by byl E.Beneš významnou postavou novodobé české historie, načasování historických událostí ale způsobilo, že se stal prezidentem "nešťastným" a je mu dávána vina i za to, co nezpůsobil. Přitom byl při své hloubavé povaze především diplomatem a snažil se při těchto osudných dilematech rozhodnout, aby našemu státu bylo způsobeno co nejmenší zlo. Jeho posledním hrdinným činem bylo, že odmítl podepsat komunistům znění nové ústavy, která znamenala konec demokracie u nás - to už byl ale těžce nemocný a po odstoupení z prezidentské funkce v září r.1948 umírá.
Ve Zlíně nese jméno tohoto státníka velmi dlouhé nábřeží na levém břehu řeky Dřevnice, které doprovází tok řeky od mostu na Jižní svahy u Čepkova až po most na Podvesné u Baťovy nemocnice. V parčíku, nacházejícím se u pizzerie U Čápa - v průsečíku Benešova nábřeží a ulice Dlouhá, byla umístěna prezidentova busta.