Lichkov - Těchonín přes Suchý vrch

Bukovohorská hornatina, do které vás pozve tato trasa, je jihovýchodní součástí Orlických hor. Člení se dále na severní Suchovršský hřbet s nejvyšším bodem těsně pod 1000 m n. m. (Suchý vrch 995 m n. m.) a jižní Bukovohorský hřbet, který je trochu nižší (Buková hora 958 m n. m.). K oběma hřbetům se ještě přiřazuje Výprachtická vrchovina, která je už ale podstatně nižší (do 800 m n.m.) a která malým sedlem navazuje na Bukovohorský hřbet.

Tak to jenom, abyste věděli, kamže to vlastně vyrazíte. Stejně to ale zapomenete a vadit to nikomu nebude. Co byste ale rozhodně zapomenout neměli, je to, že se jedná o krásnou krajinu s hlubokými a rozmanitými lesy, spoustou potůčků a dalekými výhledy. A taky, že až na pár již turisticky profláknutých míst je tu klid. Sem totiž nejezdí žádné velké výpravy, potkáte tu jen ty, kteří tu krásnou krajinu dokáží ocenit. Pravda, taky je tu hodně bunkrů a některé i "obydlené", na to bych zapomněl. Jedním z těch profláknutých míst je pochopitelně Suchý vrch. Sem se dá dojet autem, tak tu bývá plno. Ale zase je tu dobrá občerstvovna a hlavně rozhledna s kruhovým výhledem, to stojí za návštěvu.

Trasu začneme na nádraží v Lichkově, kam jezdí vlaky každou chvíli. Vylézt z vlaku znamená narazit na rozcestník. Vybereme si zelenou značku a vyrazíme. Nejdřív podél hlavní silnice, ale brzy odbočíme směrem ke kopečkům do klidu. Stoupání je zpočátku hodně pohodové po pohodlné široké cestě. Pak ale v lese značka náhle odbočí z cesty vpravo a to už se docela zadýcháme, neboť půjdeme přímo kolmo na vrstevnice. Díky tomu na 1,5 km zdoláme 200 metrů převýšení. Přitom se budeme proplétat mezi bunkry, patřící ke známé pevnosti Bouda pod stejnojmenným kopcem, na který vylezeme. Zde se k nám přidá ještě červená značka a s ní budeme stoupat dál, až na Bradlo a Suchý vrch.

Na Suchém vrchu doporučuji odpočinek, doplnění tekutin a kalorií, rozhlednu a taky ohradu s krotkým jelením párem, hezká atrakce hlavně pro děti. No a půjdeme zase dolů. Bradlo už tentokrát obejdeme po modré značce, která pak lesem sestupuje přes rezervaci Hynkovice do krásného Kobylího dolu. O něm už tu psal Franta (https://www.turistika.cz/mista/kobyli-dul-kaskady-cernovickeho-potoka) a vůbec ve svém článku nepřeháněl.

Značka vychází z dolu na silnici u osady Stanovník, což už je kousek od Těchonína. Je možné jít po silnici, prohlédnout si chalupy Těchonína a narazit na zelenou značku k vlakové zastávce. Nebo jako my, pokračovat po modré, obejít zezadu Mlýnský kopec a na tu zastávku dojdete taky. V nohách budete mít zhruba něco přes 17 km a v hlavě spoustu krásných vizuálních zážitků.